Prezident Zeman a politická kultura v ČR

Poslední hovory z Lan, ukázali na úroveň naší politické kultury. Ta nebyla poslední dobou u nás na vysoké úrovni, ale pan prezident ukázal novou úroveň.   

Nejdříve je důležitá otázka, co je vlastně polická kultura? Politická kultura je definována Mezinárodní encyklopedií sociálních věd jako: „soubor postojů, přesvědčení a cítění, které dávají řád a smysl do politického procesu a které poskytují základní předpoklady a pravidla, kterými se řídí chování v politickém systému „. To zahrnuje jak politické ideály a provozní normy politického zřízení. Politická kultura je tedy projevem v souhrnné formě psychologických a subjektivní dimenze politiky. Politická kultura je produktem i kolektivní historií politického systému a osudy členů systému, a proto je zakořeněn stejně na veřejných akcích a vlastní zkušeností.

Prezident, je obvykle (mimo jiné) brán jako morální autorita. V českém prostředí, je to navíc umocněno ve spojitosti z prvním prezidentem ČSR T. G. Masarykem. Prezident tedy značně ovlivňuje naší politickou kulturu a svým chováním nastavuje určitou laťku. Laťka, kterou svým proslovem nastavil prezident Zeman, je hodně nízko. Používat takto veřejně slovník hospodských opilců, je u politiků obvykle bráno jako nedůstojné, tím spíše v případě prezidenta. Tím vlastně říká: zahoďme veškerou etiku a chovejme se jako hulváti. Po tomto proslovu, už nelze pana prezidenta nazývat morální autoritou. To způsobuje, že společnost je z naší politické reprezentace ještě více rozčarovaná. On to není jenom pan prezident, kdo se takto chová, podobné bonmoty předváděl pan Topolánek nebo Kalousek. Bohužel to ukazuje, na špatnou úroveň našich politiků. Vzhledem k tomu, že pan prezident dozajista neodstoupí, tak nezbývá než počkat na další volbu prezidenta a klast si otázku, zda opravdu chceme takovéhoto prezidenta?

Jeden citát na závěr od T. G. Masaryka:

 ,,Nesprávné je dělat rozdíl mezi mravností velkou a malou. Že se politik v zájmu státu nemusí a nemá ohlížet na mravní předpisy. Věc se má ve skutečnosti tak, že člověk, který například lže a podvádí v životě politickém, lže a podvádí také v životě soukromém a naopak. Jen člověk slušný bude slušný vždy a ve všem.´´