Kdyby tenkrát, před 30 lety, přijal Sir Alex Ferguson nabídku, trénovat pražskou Spartu, tak by svět nikdy nejspíš nepoznal génia, který musel mnohokrát prohrát, aby započal jeden z nejúžasnějších úspěchů Premier League...
Psal se rok 1986, když tehdy 45-letý Alex Ferguson usedl na trenérskou lavičku věhlasného Manchesteru United. Přišel po neúspěšné zastávce u skotské reprezentace, se kterou na mistrovství světa v roce 1986 nedokázal postoupit ze základní skupiny. Ještě předtím však během let 1978 až 1986 dokázal získat s nevýrazným skotským Aberdeenem 3 mistrovské tituly, Pohár vítězů pohárů a Superpohár UEFA.
Hvězdný Manchester právě v roce 1986 hledal náhradu za neúspěšného Rona Atkinsona, který povelkých hráčských nákupech nedokázal naplnit očekávání. Klub si vybral právě Fergusona. Cíl byl jasný, dostat výrazně posilněný Manchester zpět na vrchol.
Hned v první sezóně však Manchester končí na 11. příčce, což nejenže nebylo očekávané zlepšení, ale naopak to byla nejhorší sezona United za posledních 13 let. Následující sezonu sice Manchester dokázal atakovat horní příčky, skončil však až druhý.
Kdo čekal, že se Manchester zvedá, byl vyveden z omylu hned příští sezonu, kdy opět zakončil sezonu na 11. místě a o rok později dokonce na místě třináctém.
7 dlouhých let, hvězdný Manchester trpělivě vyčkával na nejslavnější éru Premier League
Teprve v osmé sezoně na lavičce Manchesteru United dokázal Alex Ferguson se svým týmem získat vysněný titul, který během následujících 20 let, získal ještě 13-krát. A k tomu ještě 2 tituly v Lize Mistrů.
Kdyby se tenkrát, před 30 lety Manchester zachoval tak, jak se chovají dnešní kluby, tedy rozloučil se s trenérem po prvním neúspěchu, svět by nejspíš nikdy nepoznal trenérského génia. Manchester by možná nikdy nezažil svou nejslavnější éru.
A kdo vím, možná bychom dnes neznali ani takové fotbalové persony jako jsou David Beckham, Paul Scholes či Gary Neville...
Příspěvek navazuje na článek - Když chce fanoušek rychlokvašky, nemůže čekat úspěchy
