Pan pravý neexistuje, taky nejsem žádný ideál

„To zvládnete, je potřeba, aby jste si sama sebe urovnala. Dejte si čas. Začněte se věnovat sobě, dětem a začněte sportovat. Máte svůj život ve svých rukou, zvládnete to. Nespěchejte do dalšího vztahu. Jděte mezi lidi.“

věřím v lásku na první pohled...

Takové rady jsem dávala a žila si rádoby spokojené manželství. Poslouchala kamarádky, které prožívaly buď osamocené šílenství nebo vztah se zadaným mužem. Co člověk, to jiný příběh až došlo na ten můj.

Končím, chci se rozvést, už nemůžu. Ticho, tma, propast, strach a zároveň obrovská úleva. Skončilo letité hledání jak najít v manželství záchranu, která byla beznadějná. Skočila jsem do neznáma a uměla pouze ženskou část…tu chlapskou jsem podcenila. Je mi úplně jedno jestli jsou mužský z Marsu, ale elektriku, starost o auto, vyvrtat, opravit troubu, číst dlouhé smlouvy i s prťavoučkýma písmenkama prostě umí. Já jsem „prý“ z Venuše, ale připadala jsem si úplně blbá. Za krk mi sedla samota a večerní šílenství u televize bylo k zbláznění. Jako na potvoru se mi začalo doma všechno sypat a já byla bezradná, bez peněz a s dvěma syny.

To zvládnu, je potřeba si urovnat samu sebe, dej si čas, mám svůj život ve svých rukách…Bože, to jsou kecy!

Každá snaha vyhecovat se k něčemu co se mělo podobat pozitivnímu startu, byla tragédie. Bez lásky, bez opory, bez jistoty, bez sexu a hledat na tom všem něco pozitivního. Co jsem to těm lidem povídala?!

Naučila jsem se co s elektrikou, starat se o auto a číst ve smlouvách. Pocítila, jak se platí za vášeň s mužem, který není můj. Jak těžké je končit vztah s mužem, který byl úžasný, jen není na vztah ještě připravený. Promilovat noc, umírat slastí, vychutnávat si každý dotek, nic neřešit, na nic se neptat, smazat budoucnost, zakázat si plánovat a probouzet se sama, je těžké. Chtít muže za každou cenu se přejí a sedět na štědrý večer samotná, bolí. Pochopila jsem, že hledat nemá smysl. Pustila jsem se do života, začala tančit, hrát squash, jezdit na kole, smát se a milovat život, takový jaký je.

Začínat, věřit, smát se, nic neřešit, milovat, šeptat „miláčku“, vědět jak žít a zamilovat se do života jako takového...prostě „jde“.

„Každý den se musíme snažit milovat to podstatné a ne to povrchní“.