- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Vy, kdo jste film viděli, jistě víte, že režie si vystačila s poměrně malým okruhem herců. To je ostatně jedna ze zvláštností filmu, úžasná práce maskérů, kteří stejné herce stylizovali hned do několika rolí. Výsledek byl více, než skvělý. Nevím jestli to byl cíl, (jakože nejspíš ano) ale přišlo mi, že stejní herci znovu a znovu se objevující v jiných rolích, které spojoval podobný typ charakteru, měli představovat jistou symboliku, paralelu s reálným světem.
Poslední dobou se mi totiž stává, čím dál tím častěji, že lidé, které nově poznám mi charakterově nebo vzhledově připomínají někoho jiného, koho už znám. Nevím, jestli to není jenom tím, že vědomě projektuji vlastnosti nějakého mně známého člověka do osoby nové nebo jestli to tak opravdu je - totiž, že na světě jaksi existuje něčím omezený počet lidských charakterů, které se dokola obměňují a střídají u všech lidí. Říkám si, že něco na tom být musí, není přeci možné, abych si celou podobnost dotyčného člověka s mým známým úplně vymyslel. Alespoň nepatrný náznak podobnosti musí být přítomen, abych byl vůbec schopen v hlavě si vyprojektovat tu celkovou spojitost.
Nejsem sice zastánce všelijakých teorií o převtělování duší nebo o reinkarnaci, na můj vkus jsou to hypotézy vystavěné na nepříliš racionálním základu, nicméně celá tahle záležitost mi podsouvá skutečnost, abych byl alespoň schopen připustit, že nutně musí existovat něco vyššího, než jsme my, nějaký dosud nepoznaný princip, kterým je možné vysvětlit například i výše popsaný fenomén. Jediné, co vím je, že celá věc je tak složitá, že se rovnou můžu rozloučit s možností, že všemu porozumím. Konečně takových aspektů našeho života je plno a celá ta sokratovská teze "Vím, že nic nevím", mě svou pravdivostí dohání k šílenství.
Další články autora |
Malíkovice - Hvězda, okres Kladno
3 249 000 Kč