Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kyberobrana evropských institucí je žalostní. Teď to změníme

V posledních letech jsme svědky obrovského nárůstu kyberútoků, které směřují právě na evropské instituce.

Jen v první polovině roku 2021 jich bylo tolik jako za celý rok 2020! No a s příchodem Putinovy války na Ukrajině a dalším vyostřováním mezinárodních vztahů lze jen očekávat, že to číslo bude rok co rok vyšší. 

V Evropském parlamentu jsme proto schválili vznik nového společného rámce kybernetické bezpečnosti pro orgány, instituce a agentury EU. Kyberútoky nejsou žádná legrace. Obzvláště pak, pokud jsou namířené proti tak kritickým orgánům, jako je třeba Evropská komise nebo Evropská investiční banka.

Schopnost evropských institucí bránit se před kyberútoky je dnes až žalostně chabá. Každá instituce se od sebe diametrálně liší způsobem a kvalitou svého zabezpečení. Zatímco některé nevynakládají na obranu dostatečné prostředky, v jiných zase chybí nezbytné kontroly na připravenost proti potenciálním útokům.  

Proč je to ale problém? Všechny orgány jsou spolu totiž vnitřně propojené. Pokud by obrana proti jakékoliv formě kyberútoku u jedné instituce selhala, může tím způsobit obrovské riziko třeba i těm, které se umí lépe bránit. Jinak řečeno – naše kolektivní bezpečnost je stejně silná jako naše nejslabší instituce.

Co s tím? Nové nařízení, na kterém jsem pracoval jako stínový zpravodaj, zavádí povinné audity připravenosti institucí na boj proti kyberútokům a stanoví jasná a především jednotná pravidla na to, jak by se měly instituce útokům bránit. Prosadili jsme dokonce i zvýšení podílu rozpočtů na informační a komunikační technologie, abychom konečně přizpůsobili ochranu našich institucí současné dekádě.

Mysleli jsme také na zvýšení zabezpečení komunikace mezi jednotlivými institucemi. Pokud se někomu podaří prorazit obranu jedné instituce, není možné, aby ihned získal informace těch ostatních. Vyzvali jsme navíc členské státy, aby podporovaly vývoj nových technologií za pomoci open-source řešení, čímž umožníme jednodušší kolektivní nalezení a opravu problémů.

Štěstí přeje připraveným.

Autor: Mikuláš Peksa | čtvrtek 23.11.2023 10:09 | karma článku: 4,56 | přečteno: 148x
  • Další články autora

Mikuláš Peksa

Digitální prokazování totožnosti po celé Evropě? Už brzy realita

Prokazování totožnosti pomocí mobilní aplikace po celé Evropě? To zní jako něco, co by nám v dnešní digitální a zrychlené době mohlo přinést výrazné zjednodušení nejrůznějších situací.

23.5.2024 v 18:30 | Karma: 4,57 | Přečteno: 188x | Diskuse | Politická aréna - pro politiky

Mikuláš Peksa

Maďarsku s Orbánem to nesmí projít. Nelze ničit demokracii za evropské peníze

V Maďarsku už dávno není plnohodnotná demokracie. Nepíšu nic převratného. Přes to všechno ale cítím potřebu to neustále dokola připomínat.

7.12.2023 v 10:32 | Karma: 17,45 | Přečteno: 695x | Diskuse | Politická aréna - pro politiky

Mikuláš Peksa

Osm let poté. Debakl Polska pod vládou ultrakonzervativců

Kaczynského strana Právo a spravedlnost potápí demokracii a právní stát v Polsku už skoro dekádu. Jaké má demokracie v Polsku výhledy do budoucna?

13.10.2023 v 10:12 | Karma: 8,58 | Přečteno: 486x | Diskuse | Politická aréna - pro politiky

Mikuláš Peksa

Národní plán obnovy: Látá vláda rozpočtové díry půjčkami z EU?

Přestože ještě před půlrokem vláda tvrdila, že si peníze od EU v rámci Národního plánu obnovy půjčovat nebude, nyní žádá o 137 miliard korun.

14.7.2023 v 2:14 | Karma: 12,27 | Přečteno: 349x | Diskuse | Politická aréna - pro politiky

Mikuláš Peksa

Oligarchové zneužívají hlasování v Radě k vydírání celého kontinentu

Evropa si ve společné zahraniční politice podkopává sama sobě nohy. Máme přitom řešení, jak dosavadní zkamenělý systém změnit – hlasováním kvalifikovanou většinou.

29.6.2023 v 16:21 | Karma: 9,43 | Přečteno: 387x | Diskuse | Politická aréna - pro politiky
  • Nejčtenější

Tisíce lidí v Opavě opouští domovy. Voda odřízla i sever Olomouckého kraje

14. září 2024  7:45,  aktualizováno  15.9 2:20

Sledujeme online Velká část Česka čelí kvůli extrémním srážkám záplavám. Moravskoslezský a Olomoucký kraj vyhlásily...

Druhý den povodní: voda řádila v 11 krajích, lidé prchali, katastrofa na Jesenicku

15. září 2024  3:31,  aktualizováno  23:41

Velká voda v neděli zasáhla většinu Česka. Nejhorší situace byla na Jesenicku, řeka tam smetla domy...

V Praze se srazily vlaky, zraněno 35 lidí. Strojvůdce byl opilý, druhý v zácviku

18. září 2024  7:59,  aktualizováno  14:33

V pražské Libni se ve středu ráno srazily dva osobní vlaky. To si vyžádalo 35 zraněných, nikdo však...

Extrémní deště, silný vítr, na jihu Čech až stoletá voda. Řeky začaly stoupat

12. září 2024  9:57,  aktualizováno  22:36

Sledujeme online Meteorologové v novém modelu potvrdili vysoké srážkové úhrny na českém území v nejbližších třech...

Litovel spláchla vlna. Město je zcela uzavřené, voda pozvolna klesá

16. září 2024  1:22,  aktualizováno  13:08

Do Litovle na Olomoucku v neděli večer dorazila očekávaná záplavová vlna. Voda z řeky Moravy v...

Od „hnojometu“ po rušení ministerstev. Co přinesl poslední střet před volbami

19. září 2024  19:55,  aktualizováno  22:06

Poslední televizní debata před krajskými a senátními volbami se nesla opět v mnoha přestřelkách...

Byl to dar od srdce a pak mi ho odpojili. Kadyrovův cybertruck je nepojízdný

19. září 2024  21:56

Ramzan Kadyrov, čečenský satrapa ve službách ruského diktátora Vladimira Putina, přiblížil další...

Západ koupí ruské ropy od Turků financuje válečný stroj Moskvy, tvrdí zpráva

19. září 2024  21:44

Západní firmy financují ruský válečný průmysl nákupem ruské ropy od tureckých překupníků. Využívají...

S dostavbou Dukovan to bude hladké, slíbil Pavlovi jihokorejský prezident

19. září 2024  20:53,  aktualizováno  20:58

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol při čtvrtečním jednání v Praze ujistil českého prezidenta Petra...

  • Počet článků 19
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 418x
Narodil jsem se 18. června 1986 v Praze. Vystudoval jsem biofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a v průběhu studia jsem se specializoval na využití jaderné magnetické rezonance, později pracoval jako výzkumný pracovník a softwarový vývojář. V letech 2017 až 2019 jsem působil v roli poslance Poslanecké sněmovny PČR, kde jsem se stal členem Zahraničního výboru a místopředsedou Výboru pro evropské záležitosti. Od dubna 2017 jsem zastával funkci místopředsedy Pirátů a od roku 2019 předsedám Evropské pirátské straně. Ve stejném roce jsem byl zvolen do Evropského parlamentu, kde jsme se s Piráty přidali do frakce Greens/EFA.

Seznam rubrik