DPH v digitální době

Máme plán, jak digitalizovat systém DPH a narovnat podnikatelské prostředí napříč členskými státy EU.

Nejenže přispěje k větší transparentnosti a efektivitě ve výběru daní, ale především sníží a zjednoduší administrativní zátěž pro plátce a podniky. 

Návrh jednotného přístupu k DPH má za sebou první veřejné připomínkové řízení. Nyní byl předán k projednání příslušnému výboru (ECON) a na podzim (24. 10.) by se o něm mělo na Výboru hlasovat. 

Proč? DPH patří k jednomu z hlavních zdrojů státních rozpočtů (v ČR tvoří téměř polovinu příjmů státu), přesto členské státy přišly v roce 2020 o 93 miliard EUR. Podle odhadů lze ale čtvrtinu chybějících příjmů připsat právě podvodům v oblasti DPH souvisejícím s obchodem uvnitř EU. 

DPH a webová rozhraní

Rozšíříme oblast digitálního DPH na všechny služby digitálního charakteru, a to včetně služeb poskytovaných prostřednictvím webového rozhraní. Tam patří platformy pro elektronickou komunikaci, online tržiště či poskytování krátkodobého ubytování. Pro samotné placení digitálního DPH budou platit stejná pravidla jako pro placení DPH  tradičního. Pokud bude digitální služba poskytnuta zákazníkovi v jiné zemi EU, daň bude muset být zaplacena v té zemi, kde zákazník sídlí. To znamená, že dodavatelé služeb budou muset shromažďovat a odevzdávat daně v každé zemi EU, kde má zákazník sídlo. Stále totiž narůstá počet firem, které působí přeshraničně; v různých státech EU.

Menší administrativa pro podniky 

Malým a středním podnikům se sníží náklady a zjednoduší proces zasílání faktur, jelikož budou používat jednotné elektronické faktury pro transakce v celé EU. Nově budou stanoveny jednotné zásady pro DPH pro všechny členské státy EU, což výrazně zjednoduší administrativu pro podnikatele, kteří působí v různých zemích EU. Digitální systém bude navíc umožňovat automatickou kontrolu údajů v reálném čase, což umožní rychlejší a účinnější řešení problémů s nedostatečnými nebo nekorektními údaji.

Přestože myšlenka tohoto návrhu je bohulibá, musíme dát obzvláště pouor, aby se z něj nestal druhá „EET“, která českým podnikům rozhodně nepomohla. Především co se týče malých s středních podniků, kteří zavedením „Babišových účtenek“ utrpěly nejvíce. Přitom právě jim bychom se měli snažit usnadnit život, jak je to jen možné. Cílem je proto těmto podniknout pomoci: zjednodušit zasílání faktur zavedením její standardizované formy v celé EU a narovnat podnikatelské prostředí unijních států.