Přechylování

Český fenomén, příšerná pěst na oko pro čtenáře, to mě napadá když někde v novinách nebo na internetu čtu o Christině Aguilerové, Britney Spearsové či Condoleeze Riceové.

 Nevadí mi konzervativita a tradice, ale na druhou stranu mám pocit, že bychom měli být dost kosmopolitní na to, abychom byli schopni říkat a psát Gwen Stefani, Agatha Christie atd.

Nejvíc mě rozčilují časopisy, které se chovají bipolárně, většinu cizích ženských příjmení přechylují, ovšem některá ne (Angelina Jolie x Julia Robertsová, viz iDnes.cz), to mě opravdu dokáže zvednout ze židle.

Chápu, že u nás je -ová ukazatelem, že jmenovaný subjekt je ženského pohlaví, leč tento fakt je v drtivé většině případů jasný i z křestního jména a případně z kontextu, pročež nepovažuji přechylování za nezbytnou nutnost, ale spíš lenost nebo neochotu akceptovat cizince i s jejich jmény.

Zajímavé, že co se týče asiatů, přechylování jde stranou - a zrovna tam by vodítko muž/žena bylo víc na místě. Lenka Novák by asi znělo dost divně, a taky zní, když narazíte na Američanku, u níž jsou české kořeny včetně příjmení nezpochybnitelné, ale není přece třeba měnit sebe na to, abychom neměnili Američany.