Nejen o Queer Parade aneb "Svoboda jednoho člověka končí tam...

kde začíná svoboda druhého." Znáte tento citát Jean-Jeacquesa Rousseaua? Je to jeden z mých oblíbených citátů a bylo více než milé slyšet ho včera z úst slečny, která mě se svým přítelem vezla z Brna do Prahy. Díky, Ivo :) Jak je vidět, ohlasů na QP se schází čím dál více, což je dobře a jsem ráda, že je téma homosexuality a přijetí homosexuálů (byla jsem poučena o významu slova tolerance, tudíž ho již nebudu používat) většinovou společností stále více aktuální. Četla jsem názory typu „ať jsou, co chtějí, ale ať mi nechodí na oči“ a „když budete veřejně prohlašovat, co jste a že jste na to hrdí, tak se nedivte, že dostanete přes hubu“ atd. Snažím se chápat, že pokud jste součástí většiny, tak vlastně skoro nemáte co řešit. Jste totéž, co ostatní kolem vás, nevybočujete, takže nemusíte přemýšlet, jak by se ostatním ne/líbilo, kdybyste udělali to a to, protože to neděláte. Jste prostě stejní, tak si na vás nic nenajdou. (Jen tak mimochodem, nechápu, jaktože se radikální skupiny chovají tak, jakoby jejich agresivita byla v zájmu a přání celé společnosti, když, aspoň jak si dovolím se domnívat, většina lidí nesouhlasí ani s existencí takových skupin, natož aby se jimi nechali zastupovat.) Vtip je v tom, že my jsme v něčem odlišní, jiní, divní, říkejte tomu, jak chcete.

Jak je vidět, ohlasů na QP se schází čím dál více, což je dobře a jsem ráda, že je téma homosexuality a přijetí homosexuálů (byla jsem poučena o významu slova tolerance, tudíž ho již nebudu používat) většinovou společností stále více aktuální. Vzhledem k tomu, že pan František Falešník ve svém blogu ani neumožňuje komentáře, i když rád komentuje články jiných, budiž mu toto odpovědí. Četla jsem názory typu „ať jsou, co chtějí, ale ať mi nechodí na oči“ a „když budete veřejně prohlašovat, co jste a že jste na to hrdí, tak se nedivte, že dostanete přes hubu“ atd.
Snažím se chápat, že pokud jste součástí většiny, tak vlastně skoro nemáte co řešit. Jste totéž, co ostatní kolem vás, nevybočujete, takže nemusíte přemýšlet, jak by se ostatním líbilo, kdybyste udělali to a to, protože to neděláte. Jste prostě stejní, tak si na vás nic nenajdou. Vtip je v tom, že my jsme v něčem odlišní, jiní, divní, říkejte tomu, jak chcete.
Zkuste se na to podívat jinak: Gayové a lesby vědí, že jsou jiní a že se to někomu nebude líbit, ale přesto chtějí žít otevřeně, protože chtějí být součástí společnosti. Nemyslíte, že pokud bychom chtěli společnosti škodit, tak zůstaneme v anonymitě, případně v hrdé ilegalitě, a budeme se chovat podobně, jako banda nácků nebo náboženských fanatiků? Možná bychom mohli, ale proč to dělat?? My chceme žít se všemi v míru a jsem přesvědčena, že to jde.
Nerozumím tou, v čem vidíte nebezpečnost gayů a leseb. My nechceme, aby všichni byli gayové a lesby, my prostě chceme žít mezi heterosexuály.
Než mě někdo napadne v souvislosti s tou poznámkou o žití v míru a harmonii, ráda bych podotkla následující: Velmi nerada zobecňuji, myslím si, že každý by měl být nahlížen podle toho, co objektivně dělá a/nebo nedělá a ne podle toho, co a kdo je. Nebudu prohlašovat, že všichni gayové a lesby jsou bezvadní, protože to není pravda, a nebudu prohlašovat, že všichni gayové a lesby jsou neškodní, protože to také není pravda. Prohlašuji ovšem, že pokud někdo ukradne, zabije, přepadne, znásilní, týrá, zneužije atd., potom jeho sexuální orientace není polehčující (nemůže za to, je to teplouš) ani přitěžující (udělá to znova, vždyť je teplej) okolností!
Taky si myslím, že pokud by homosexualita byla v ČR normální, pak by zaprvé gayové a lesby neměli potřebu „bojovat“ a za druhé by heterosexuálům nepřipadalo divné jít se bavit na Queer Parade.
Ať je to jakkoli neuvěřitelné, většina gayů, leseb a transgender lidí pochází z tzv. tradičních rodin a nebylo to výchovou nebo tím, že někdo v okolí byl „nenormální“, že nejsme hetero. Uvědomte si prosím, že ve většině případů vyrůstá gay či lesba v hetero rodině a dá mu dost práci pochopit, proč se cítí jiný než ostatní, co vlastně je a proč. (Mimochodem, ono proč zůstává stále nezodpovězeno a i já bych docela ráda znala důvod, proč jsem se narodila jako lesba. Chtěla bych to vědět, protože mě to zajímá a ne proto, abych zjistila, kde se stala „chyba“.)
Je to poměrně trnitá cesta ať už vlastní nejistotou, nebo opovržením vždycky alespoň někoho z okolí, někdy bohužel i z vlastní rodiny. Dovedete si představit něco takového?? Najednou zjistíte, že jste odlišní než vaši kamarádi a spolužáci, nevíte, co to je a nevíte, co s tím. Většina gayů a leseb toto řeší nebo začíná řešit jako náctiletí, což situaci nijak neulehčuje. Nemyslím si, že by si tuto cestu někdo vybral jen tak z legrace, záměrně nebo z trucu apod. Prošli jsme jí proto, že nechceme popírat sami sebe a nechceme celý život předstírat, že jsme „normální“. Ono „–sexuální“ je trošku zavádějící přípona, může budit dojem, že nejde o nic než o sex. Každý gay a lesba vám, pokud jste ochotni poslouchat, potvrdí, že je to nesmysl.
Když čtu názory, kde lidé homosexuály litují za to, že jsme jiní, přijde mi to milé až úsměvné, v každém případě to vypovídá o faktu, že ti lidé se nedokáží vcítit do kůže gaye nebo lesby. Mohu vás ujistit, že většina z naší menšiny je šťastná, že jsou takoví, jací jsou. Myslíte, že se každý den budím s přáním, abych zítra byla normální? Vůbec ne, já jsem nepoznala, jaké to je, být heterosexuál (respektive jaké to je CÍTIT se heterosexuálně), takže mně nic nechybí. Kdybyste mi teď nabídli, že mi dáte tabletku, která mne zbaví břemena homosexuality, tak ji s úsměvem odmítnu. Jsem šťastná, že jsem lesba a že vím, kdo jsem, a to i přesto, že jako heterosexuálka bych asi měla „jednodušší“ život. A víte proč? Protože miluji. Protože je úžasné mít ženu, která miluje mě.
Co dál...už nevím, co dalšího napsat a taky chápu, že ať napíšu cokoli, můj článek nebude jako ona anti-homosexuální tabletka, tedy že by všechny „vyléčil“ a po jeho přečtení byste najednou všichni gaye a lesby přijali, to ani nebylo mým záměrem. Každý si cestu k pochopení musí najít sám, tedy pokud chce.