Je čeština opravdu takový problém?

Jsem člověk, který miluje knihy, ráda si jimi plním knihovnu, abych si mohla postavit další a koupit si a přečíst víc a víc knih, mám ráda dobré knihy a dobré autory. Nesnáším brakovou literaturu, radši žádná kniha než špatná kniha. Tak to s knihami mám, to je klasika. Poslední dobou se však k požadavkům na kvalitní knihu připojuje také podmínka kvalitního překladu a překladatele. Ráda čtu knihy v originále, ale tento luxus si, pokud nečeské vydání vůbec lze u nás sehnat, mohu dovolit jen u anglicky psaných knih.

Nedávno jsem si koupila knihu fejetonů o Holandsku od belgického spisovatele a novináře. Obávám se, že by mě nenadchla ani kdyby nebylo oněch nedostatků v českém překladu, jelikož pan autor vedl dost povýšený monolog stylem “já to vím nejlíp, tak mi věřte”, přičemž jsem se od něj prakticky nic nedozvěděla. Nicméně výskyt nejen prostých “tiskařských” šotků – člověk by jednoho sem tam překousl - , ale i hrubých gramatických chyb mi četbu vyloženě znechutily, takže jsem knihu po dvou kapitolách rozčilování se nad hloupými a notorickými chybami odložila a obávám se, že se k ní už nevrátím. Nikdy jsem neměla důvod schovávat si účtenku z knihkupectví, ale mám dojem, že ode dneška s tím začínám, protože mít paragon, jdu tu hrůznost vrátit.
Včera jsem si neuváženě koupila knihu o fotografii, jelikož jako fotograf amatér bych si ráda rozšířila obzory co se kompozice týče. Další chyba. Mám za sebou 1. kapitolu o 32 stranách textu s obrázky, ovšem textu bylo ažaž na to, aby se „chybičky“ vloudily. Nejsem zas takový perfekcionista, ale 35 chyb v jedné kapitole? Jediná kapitola o 32 stranách nehustého textu s četností výskytu chyb více než 1 chyba na stránku?? To už po mě chce pan překladatel opravdu trochu příliš trpělivosti. Tentokrát sice účtenku mám, ještě jsem ji nestihla vyhodit z peněženky, ale na druhou stranu, po faktické stránce je kniha přínosná, takže se mi nechce se jí zbavovat “jen” pro to, že ji nějaký trouba mizerně přeložil. Naštvaná ale jsem.
Jazyk (žádné dvojsmysly, prosím pěkně) byl, je a vždycky bude mým koníčkem, netvrdím, že jsem nikdy neudělala syntaktickou nebo gramatickou chybu, ale mám cit pro jazyk jako takový přinejmenším jako čtenář, nejsem totiž nijak zářně tvůrčí typ. Vadí mi chyby a hrubky v novinách tištěných, ale i na internetu, v časopisech, na plakátech a vůbec všude, ale v knihách, v knihách je nemůžu vystát!
Jak je možné, že v době počítačů osídlených takovými programy jako MS Office, OpenOffice a dalšími, které disponují nástroji automatické kontroly nejen pravopisu, ale i gramatiky, vůbec takový paskvil plný chyb může přežít a dostat se až do tisku?? Nebo už dnes prostě není „in“ vydávat bezchybné texty, jakoby všichni rezignovali na chybuprostost, je znakem moderní společnosti ignorance vůči jazyku a jeho pravidlům, jak se v médiích obecně již nějakou dobu projevuje? Co se stalo s korektory, editory a všemi dalšími –tory, kteří vždy byli součástí procesu vzniku knih? Ráda bych je tímto požádala, aby se vrátili, jinak budu muset přestat číst knihy a to se jednoho dne zblázním!