Sakra, já jsem dobrá!

Taky na vás nepříjemně působí listopadové dny plné plískanic? Tohle neurčité, bezvýrazné období, kdy barvy podzimu už stačily zpráchnivět a proměnit se v bezvýraznou hněď? Období, kdy už nic není svěže zelené, ale taky ještě ne nebesky bílé, kdy se jízda na kole změnila spíš v bahenní koupel, ale na lyže není ani pomyšlení...? Taky na vás v tomhle období padají chmury? Tak vězte, že jsem přišla na způsob, jak všechno překonat a cítit se zas skvěle.

Zapomeňte na pravidelné cvičení, lampy, které si hrají na slunce, či antidepresiva. Ze všeho nejdůležitější je, aby vás pořád někdo chválil. Pokud možno každý den, upřímně a procítěně.

A pokud se teď jen smutně usmíváte a přemítáte, kdo by vás asi pochválil, když se na vás všichni jen utrhují, pak vězte, že jsem vyřešila i tenhle problém.

Každý den ráno mi přijdou dva, tři, leckdy i pět e-mailů tohoto druhu:

„Milá Ivo Pekárková! Píšu vám, abych vám oznámil, že jste ve mně zanechala hluboký a nesmazatelný dojem. Jste inteligentní, vzdělaná, sečtělá, zcestovalá a vaše osobnost v kombinaci s vaší nepopiratelnou expertizou obohatí každý kolektiv..."

Nebo: „Milá paní Pekárková! Celý náš tým se jednomyslně shodl na tom, že potřebuje právě takové lidi, jako jste vy. Jste příjemná, milá, vždy v dobré náladě, dovedete si poradit v každé situaci..."

A tak dál. Pár podobných roztomilých, bezmála podlézavých mailíků člověku dovede zvednout náladu na celý den. A víte, jak se mi povedlo zařídit, aby mi je lidi posílali?

Je to jednoduché. Stačí pár týdnů nebo měsíců předtím, než tyhle chmurné podzimní dny nastanou, začít hledat práci - přes interntet. Potom vám zhruba touhle dobou začnou chodit od firem odmítavé dopisy...

A stejně jako milenec, který se s vámi rozchází, nešetří chválou a nezapomene zdůraznit, že vás přese všecko stále miluje, nešetří chválou ani firmy, které vás nechtějí přijmout za zaměstnance. Čím víc odmítavých dopisů dostanete, tím skvělejší si budete připadat. Hlavní je vědět, kdy přestat číst, abyste si nezkazili dojem o sobě samotných. (U slova „bohužel".)

Možná že v Čechách je to jiné, ale tady v Anglii chodí podobné emaily tak kolem sedmé hodiny ráno. No uznejte - není to bezva, otevřít nejdřív jedno oko, pak e-mailovou schránku - a vzápětí se sám o sobě dovědět, že jste úžasný?

Mně to vždycky udělá radost. Znám jen jeden způsob, který funguje ještě spolehlivěji -- totiž naprogramovat počítač, aby pokaždé, když ho spustíte, zahlaholil: „Ivo, jsi skvělá! Jsi skvělá! Jsi skvělá!" Ano, to je snad ještě lepší. Asi proto, že to na rozdíl od agentur a potenciálních zaměstnavatelů váš počítač myslí vážně.