Vaše názory, paní Pekárková, na preventivní odebírání dětí, jsou děsivé. Prosím, nezanášejte tyto anglosaské šílenosti do naší republiky a raději zpytujte, kdo a co vás do takových destruktivních postojů zavlékl.

Víte co to vaše "někdy se to nepovede" znamená pro ty zúčastněné rodiče a děti? Peklo!

Vy si to jako bezdětná paní bez touhy po dětech těžko můžete představit, ale odbýt to cynicky "někdy se to nepovede", to je fakt drsné zjednodušení.

Zatímco u soudu platí, že lépe pustit pár viníků, než aby šel do vězení nevinný, tak v péči o děti má platit "někdy se to nepovede" a v zájmu ochrany dětí prostě občas zničit pár životů? Když se kácí les, létají třísky, že ano, paní Pekárková! Blinkám z takových  názorů.

Lidé, kteří sami děti nemají, pane Vávro, jsou často lepšími soudci věcí kolem dětí, protože jsou nezaujatí. Vy zjevně nezaujatý nejste. A pravděpodobně nevíte nebo nechcete vědět, že sociálka rodičům děti bere v první řadě proto, aby je (děti) ochránila. V tomhle případě se považuje za rozumnější systém nastavit tak, aby radši děti odebral (a pak je, doufejme pevně, brzo vrátil), pokud existuje byť jen podezření na týrání. Vychází se z toho, že trauma vzniklé z pobytu u pěstounů atd. není pro dítě tak ničivé, jako zůstat v rodině, kde je rodiče týrají. Vy berete odebrání dětí sociálkou zjevně jen jako trest pro rodiče (někdy nezasloužený). Ale potrestání rodičů je až druhořadá záležitost -- první je záchrana dětí před týráním. Ovšem, je to poměrně moderní věc a navíc "západní". Není tak vzdálená doba, kdy děti byly v podstatě majetkem rodičů a ti si s nimi mohli dělat téměř cokoli. V některých částech světa to platí dodnes. A přiznám se, že na mě váš projev působí, jako byste v duši stále patřil k rodičům-majitelům.

Děkuji za článek. Klidné zamyšlení a širší pohled je těchto dnech vzácný.

Taky díky.

Nucené adopce to je v souvislosti s paní Michálkovou nevkusná nadsázka, u ní o žádnou nucenou adopci zatím nejde, tam jde o to,  že se dostala do norského nacistického systému, který ji sebral děti a  který se usilovně snaží zpřetrhat citové vazby matky a dětí a v tomhle případě i citové vazby bratrů.

Povolené kontakty 2 x ročně, nemožnost dětem předat dárky, nemožnost s nimi komunikovat telefonem nebo přes SKYPE to každý psychologický amatér vidí,  že tady o nic jiné než odcizení dětí nejde. Tohle jsou kontakty s rodinou na úrovni recidivisty ve vězení za Husáka, řekl bych že recidivista na tom byl daleko lépe, tedy on když měl návštěvu rodiny,  tak tam neseděli dva gestapáci aby kontrolovali každý dotyk a každé slovo.

Jestli média moc neomílají opačné případy (týrání v rodině, dítě se neodebralo) a úřady pak připodělaně raději preventivně odeberou. Kvůli přivandrovalcům navíc Británie plakat nebude.

Kdyby ty peníze, vynaložené na pěstouny, raději dali na práci v terénu. Naučit děti čistit si zuby, se dá i v rodině, pokud ten případ byl tak jednoduchý.

Nejsou lepší připodělané úřady, než nečinné ? Já myslím, že úplně nejlepší bude , ty peníze raději dávat ústavům, protože tam je nejlepší péče....( myslím to ironicky )

To, že si někdo plete adopci a pěstounskou péčí nic nemění na tom, že dítě je odebráno a jak sama pravíte, je mimo vlastní rodinu i léta. Systém odebírání dětí jen tak, že se někomu něco nezdá, je velké svinstvo. Představa, že pár modřin zkoumá tým "odborníků" je výsměch všem hladovějícím. Týrání kohokoliv, tedy i dětí, je nepřípustné a je třeba ho ukončit, to bezesporu. Chci vidět organizaci pro týrání dědů a babiček, ponižovaných a mlácených partnerů, organizaci pro vyhledávání vyděračů, organizaci pro dohled nad šikanou..., hlavně když někdo postřehne, že z toho budou dobrý prachy

rozsáhlá a špatně promazaná - perfektně výstižně napsané a hodí se na všechny instituce široko daleko a to proto, že tam lapí tzv. "jenom lidé"

Ano je to tak. Je lepší odebrat dítě, kde je podezření na týrání, nebo ho nechat v prostředí kde je podezření a prošetřovat ? Kolik už bylo utýraných dětí v rodině ?

A ten názor, že se odbírají děti , aby měli pěstouni práci, je možné použít už ted - odebírají se děti, aby měli pracovníci ústavu ( sestry, lékaři, kuchařky atd. tety v klokánku ) zaměstnání ?!

Myslíte, že je dobré nevrátit dítě matce, když se žádné týrání nebo zneužívání nepotvrdí? Zakazat matce při návštěvě dítěte ho obejmout, dát mu pusu, mluvit na něj jeho rodnou řečí, mluvit o minulosti? Rozdělit sourozence, kteří se mají rádi? Nepředat dítěti dárky od matky? Takový přístup není normální, můžete ho objavovat, jak chcete.

:) Souhlasím s nadpisem :)

Jasně že těch dětí jsou desetitisíce, možná i statisíce. A že skutečně neprávem odebraných dětí je jen zlomek z toho.

Ovšem problém je spíš v něčem jiném. Za prvé v tom, že odměnu za péče o dítě je tak vysoká, že s vysokou pravděpodobností existují někteří pěstouni, co se starají o ty dítě "na kšeft" a působí aktivně na některé tamější sociální pracovnice ve smyslu poptávky na další odebrané děti.

A za druhé ona "tuhost a nepromazanost" tamějších úřadů, která brání nápravě evidentních chyb nebo jejich nápravu podmiňuje mnoho let trvajícím intenzívním tlakem na úřad. Jinak chyba napravena nebude, naopak bude zametena pod koberec.

A dále to vidím, pokud bude taková chyba objevena a náprava bude úřadem zdržována na roky, vidím to na soudní spor a na tučnou úhradu nenapravitelné škody způsobené v přirozeném vývoji toho dítěte oním úřadem. Jsou to děti, jeden rok třeba u pětiletého dítěte je pětina jeho života, 5 let polovina, navíc ve věku do 10 let se otiskem rodiny či společenství, ve kterém dítě v tom věku žije,  formují celoživotní názory a postoje toho člověka.