- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
té paní. Já osobně mívám pocit, že si mám dávat pozor, co řeknu. Tu spontánnost, se kterou paní hovořila, si neumím u sebe ani u lidí z mého okolí představit, pokud by se ocitli v konverzaci s cizím člověkem. Mám zkušenost, že pokud mi ujede pusa a vyjádřím se přímo, jsem bleskově posouzena, zařazena a odsouzena, a vidím to svému protějšku hned na očích, cítím to ve změně vzduchu mezi námi... Až mě někdy mrzí, jak opatrně jsem se naučila za ty roky mluvit. A přitom je mi jedno, co si cizí člověk pomyslí o mém názoru na módu, počasí, výživu nebo víru, jen mě zraňuje to osobní odsouzení. Já sama miluji rozmanitost na lidech a v lidech, dokud na sebe nezačnou být zlí. Otevřená si mohu dovolit být s přáteli, a to si opravdu užíváme, je to jako volně se nadechnout. Jsem věřící a ráda si od přátel poslechnu, jestli můžu nakupovat v marketu v neděli, nebo nemůžu, ono je to totiž nepodstatná maličkost, o které můžeme diskutovat občas u kávy celé roky. Podstatná je ta svoboda mezi námi, důvěra.
V zemích tradičně křesťanských dochází k tomu, že pro celou řadu lidí je víra o jakýsi tradiční a společenský folklor spíše než vlastní přesvědčení. Tito lidé pak mají pokřivené pojetí víry a někteří dokonce nevěří vůbec, ale drží jenom status quo. Bůh hříchy odpouští a osvobozuje od otroctví hříchu všechny, kteří o to stojí.
Pro autorku, která maluje na růžovo život prostitutky v kontrastu se "zlým" a chladným křesťanstvím. Izajáš 5:20 "Běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo, kdo vydávají tmu za světlo a světlo za tmu, kdo vydávají hořké za sladké a sladké za hořké!"
aha, no a jak myslíte, že ve své reakci na literární příspěvek paní Pekárkové prezentujete čtenářům své křesťanství Vy?
Tohle "Běda těm..." Ježíš Kristus neříkal, když kázal, žehnal a uzdravoval.
Po přečtení Vaší odezvy se mi vybavila postava z filmu Pulp Fiction.
A nabozenstvi vubec, v Evrope az na to Polsko nebo Irsko bud je to nabozenstvi vlazne, jako ve Spanelsku ci Italii, (uz to neni co bejvavalo) a jinde uz zaplatpambu chciplotina. Bohuzel se nam sem tlaci Islam, vypada to ze uspesne, takze nas ceka staleti temna a tmarstvi.
Vazena autorko,jakkoli mohu s vasim clankem souhlasit, co se tyka pro nas nepochopitelneho strachu Polaku z Boha, nelibi se mi jakym pejorativnim zpusobem hovorite o ridicich kamionu. Umolousanych, nemytych... Vite on zivot dalkoveho ridice ma do idylky kterou si skoro kazdy predstavuje,dost.daleko,ale to ze clovek ktery travi cele dny v.sede za volantem voli volnejsi a pohodlne obleceni (teplaky) aj, to z.neho prece jeste nedela skorohoumelesaka. Ano,jsou i taci, za kterymi se tahne mracno much, ale toto procento spinavcu je rekl bych ne-li mensi,tak,alespon stejne jako v ostatnich povolanich...Chapu ze jste potrebovala vykreslit celkovou ponurost atmosfery, ale delat z nas ridicu nemyte vagusy, to kvuli tomu nemusite :-)
Jé, tak sorry. Já jsem před skoro 10 lety jela s náklaďákem z Prahy do Anglie (kvůli reportáži), což mě vyléčilo z adolescentních snů o tom, že bych chtěla řídit náklaďák na mezinárodních trasách. Fakt je, že aby řidič po pár dnech za volantem nesmrděl, není tak těžké zařídit, jak jsem se obávala: leckde už mají u benzínek sprchy a když víte, kde zastavit, atd. Fakt taky je, že spousta na pohled drsných chlápků byla milá, ač jsem tedy, coby člověk z jiné branže, měla problém po delší dobu udržet konverzaci... Takže: upokojilo by vás, kdybych smazala "nemytých" (uznávám argument, že si většina dálkařů každé dva tři dny dá sprchu).
Mám pocit,že religiozita je i v Polsku na ústupu, je často formální, v neděli jdu do kostela a v pondělí nebo ještě
v neděli je možno spáchat nějaký ten hřích. Myslím, že v Polsku se těch hříchů spáchá ještě více než u nás.
Jakiego przypadka używamy z czasownikami: szukać, używać, potrzebować, dodawać
(np. w przepisach kulinarnych). Często słyszę np. „Potrzebuję
długopis”, ale ten zwrot nie wydaje mi się poprawny. Z góry dziękuję za
odpowiedź.
je zajímavý fenomén. Nedokážu odhadnout, kolik je v tom pouhé tradice, farizejství, fanatismu, hereze... A kolik zdravého křesťanství, které nemá strach z trestajícího Boha a nepotřebuje národu vnucovat "jedinou možnou pravdu".
Nemci byli protestanty, Rusini pravoslavni, Tatari machometany, Litevci (zcasti) kalvinisty, Zidi zidy. Na Polaky zbylo tohle.
szukać.....kogo,czego , genitivus, nebo jak se tomu říká .
Bůh není přísný, bůh má rád i vás, Ivo.
genitiv, přesně tak. Ale tohle je zkontrolované od Lidie, rodilé Polky. Možná to souvisí s neživotností směnárny
by si měli přečíst někteří náboženští blouznivci, publikující na blog.Idnes.
Má to evidentně ze života -- a netvrdí o sobě, že je ateistka.