Iva Pekárková VIP
- Počet článků 313
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 7513x
Iva Pekárková
Vím přesně, co si myslí Bůh!
Teda já asi ne, protože nejsem věřící. Ale nedávný výzkum naznačuje, že to vědí snad všichni lidé, kteří hluboce věří v Boha, přinejmenším toho křesťanského. Přišel na to díky své geniálně jednoduché studii pan Nicholas Epley z Chicagské univerzity.
Iva Pekárková
Investovat do názoru
Taky se vám občas stává, že si na nějakou zdánlivě jednoduchou věc prostě nedovedete udělat názor?
Iva Pekárková
Školka zavražděných dětí (O síle myšlenky)
Kolega Tibor, nadějný maďarský spisovatel, nám ukazoval Budapešť. Snažil se, ale angličtina, oficiální jazyk naší výpravy, mu nešla tak, jak by si přál. Obvykle nás zavedl k nějakému domu, řekl: "Budova... významná... postavena... koukněte" – a širokým gestem nám ukázal, že je skutečně postavena, a jak moc je významná. Koukli jsme se, a pokud někoho z nás budova opravdu zaujala, tiše sám sobě slíbil, že si to najde na netu. Nikomu se nechtělo Tibora přivádět do rozpaků doplňujícími otázkami, na které nám nebude umět odpovědět bez zakoktání.
Iva Pekárková
O vzdělancích, nevzdělancích a starovzdělancích
Taky už delší dobu nevíte, co kdo ví? Taky se nestačíte divit, co všechno nevědí lidi, o kterých jste si mysleli, že toho spoustu vědí? A jindy naopak nechápete, jak je možné, že vy sami jste nikdy neslyšeli o něčem, o čem všichni ostatní vědí úplně všechno?
Iva Pekárková
Může katolická prostitutka pracovat v neděli?
Stála u silnice a stopovala. Ne "jako", po vzoru dívek postávajících u silnic v pohraničí, ale doopravdy. Potřebovala se někam přesunout. Zastavila jsem.
Iva Pekárková
Vrah Havel (Už nechci demokracii)
Mohla jsem to tušit, a jakmile jsem se dozvěděla, že bylo ruzyňské letiště skutečně přejmenováno, přestat sledovat zprávy, zavřít všechny prohlížeče, vypnout počítač, vytáhnout ho ze zásuvky a vyhodit ho z okna. Pokud by při pádu někoho zabil, pak by to – podle statistik, tak sebejistě prezentovaných všemožnými týpky na netu, včetně několika mých kolegů blogerů z idnesu – byl s pravděpodobností 60-70 procent (podle některých až 90 procent) jeden z odpůrců Letiště Václava Havla.
Iva Pekárková
Jakejpak fakír? Podvodník je to!
Taky vás zaujala včerejší zpráva v médiích, že z centra Prahy byly odstraněny dvě levitující osoby?
Iva Pekárková
Žijeme v právním státě? Experiment naznačuje, že
ne tak docela. V dubnu tohohle roku jsem se – jako službu kamarádce – rozhodla podat za ni svým jménem trestní oznámení. Jak to dopadlo?
Iva Pekárková
Prioritou české vlády je obnovit prodej alkoholu (???)
Tímto vzdávám hold všem Čechům, Moravanům i Slezanům, kteří – pokud to panu ministrovi zdravotnictví vyšlo – protrpěli dva víkendy bez jediné kapky lihu. A ten třetí, jak to vypadá, protrpí bez LACINÉHO lihu, neboť je zatím povoleno prodávat pouze chlast "archívní", starší než tři čtvrtě roku...
Iva Pekárková
Odebrali vám v Anglii děti? Člen parlamentu pomůže
Před časem jsem napsala sérii pěti blogů o nešťastné rodině "Balogových", kterým sociálka v Londýně odebrala čtyři děti, protože jim pořádně nečistili zuby. Spousta čtenářů tomu ze začátku nechtěla věřit, ono to taky bylo neuvěřitelné. Byla jsem u toho a kolikrát jsem nevěřila vlastním očím.
Iva Pekárková
Ten chlap od B. (a jak ho potrestat)
No víte který, přece. Ten od B. – jak se jen jmenuje? Ten z Norska. Jo, tam se to stalo. Zavraždil desítky lidí – a dlouho se na to připravoval. Dnes ho konečně odsoudili. Snad každý má teď názor na to, jaký by byl spravedlivý trest pro něj. Dovolím si připojit i ten svůj.
Iva Pekárková
Tenhle článek už vůbec nečtěte!
Je to třetí a doufám, že poslední z mých letních ne-blogů, kterými se pokouším zachránit svou blogerskou pozici na idnesu.
Iva Pekárková
Tenhle článek taky nečtěte!
V žádném případě. Vůbec ho neotvírejte. Ani v tomhle článku, druhém v pořadí, není nic zajímavého.
Iva Pekárková
Nečtěte tenhle článek!
Milí věrní čtenáři, tenhle článek rozhodně nečtěte. Otevřete si ho, jestli chcete, ale nečtěte ho.
Iva Pekárková
Případ odebraných dětí 5 – Jak to dopadlo
Balogovy překvapilo, když jsem jim prozradila, že jsem se zajela podívat do jejich vesnice, a myslím, že i potěšilo. V té době jsme se už znali dobře půl roku a jejich počáteční nedůvěra ke mně se vytratila. Pochopili, že i když jim na "kontaktech" pořád něco vyčítám (všechny výtky přece slyšeli z mých úst) a platí mě za to sociálka, nejsem jejich nepřítel. Tajně jsme zašli na kafe a plánovali, co si počít.
Iva Pekárková
Případ odebraných dětí 4 – Baby P a Balogovic rodná víska
"Víš, v čem je největší problém, Ivo?" zafilosofovala Humaira, oddaná muslimka zahalená v černém hábitu, ze kterého jí koukaly jen oči. "Problém je v tom, že jim děti sebrali jen proto, že se o ně neumějí starat. Kdyby byli třeba na drogách, stačilo by sociálce předvést, že se upřímně snaží zbavit návyku – chodit do odvykacích center, na skupinové terapie... děti by jim zas brzo vrátili. Ale tihle... ti to mají těžší. Musejí systematicky – systematicky – dokazovat, že se o děti postarat umějí. Je mi jich vážně trochu líto."
Iva Pekárková
Případ odebraných dětí 3 – Centrum Rodinné svazky
Soud usoudil, že Lucia s Davidem budou smět své děti vídat třikrát týdně, v pondělí, ve středu a v sobotu, vždycky na dvě hodiny. "Kontakty" začínaly v poledne a konaly se v nenápadném baráčku v jedné z jiholondýnských čtvrtí. Centru se říkalo Family Ties, Rodinné svazky – vůbec bych se nedivila, kdyby si to chytlavé jméno někdo vypůjčil ze známého amerického seriálu.
Iva Pekárková
Případ odebraných dětí 2 – Co se vlastně stalo
Popletlo vás, co jsem napsala minule? Máte pocit, že se v tom nedá vyznat? Nic si z toho nedělejte, nejste sami. Mně trvalo od pátku nejmíň do pondělka, než jsem si z jednotlivých útržků informací dala dohromady, co se vlastně událo. A přitom to bylo tak prosté.
Iva Pekárková
Romové v Anglii (Případ odebraných dětí)
Zrovna jsem nesla na zádech naplněnou krosnu, pod paží jsem měla skládací židličku a v rukou třímala velkou plastikovou bednu s poznámkami a knížkami, když zvonil telefon. Odfoukla jsem si z očí zpocený pramen vlasů, položila bednu na chodník a jukla na displej. Byl to Glen, můj tlumočnický agent.
Iva Pekárková
Netradiční křest vodami Temže (o návštěvách)
Obvykle se zdráháme pozvat do svých londýnských příbytků příliš mnoho kamarádů. Jednak se tam nevejdou – i v tom největším pokoji, v jakém jsme kdy bydleli, šlo uspořádat mejdan nanejvýš pro pět lidí. A jednak se bojíme, že naši návštěvníci, zejména zdrží-li se u nás po několik dní, naruší křehkou rovnováhu mezilidských vztahů v našem bydlišti. Ještě víc se bojíme možnosti, že naše bydliště naruší naše návštěvníky.
Iva Pekárková
Proč jsou, kruciš, všichni tak milí? (O nakažlivosti nálad)
Když chodí K. na ranní směnu a vyráží z domu před šestou, je to v pohodě. Rázuje si to po hlavní ulici až k vlakovému nádraží a nic ho nezdržuje. Když má odpolední, musí si dát na cestu tři, čtyři minuty navíc. Za těch pár měsíců, co tu bydlíme, jsme se napůl seznámili s majiteli všech obchůdků v okolí, a když procházíme kolem, každý na nás kývá. Zdvořilost velí kývnout v odpověď, a než dorazíte na nádraží, váš krk si připadá jak rozvrzaná pumpa.
Iva Pekárková
22. Jak náš úžasný nový byteček posloužil jako odstrašující příklad
Kámoška Zdenka si koupila byt. Splnila si tím životní přání – vždycky toužila bydlet ve vlastním, a povedlo se jí to až v pětačtyřiceti. Její radost kalí jediná nepříjemnost: nemá na splátky. Podařilo se jí získat hypotéku díky, ehm, no ne snad podvodu, ale... tvůrčímu účetnictví. Vyrozuměla jsem, že měsíc nebo dva měla dvě zaměstnání a banku přesvědčila, že má příjem zhruba dvojnásobný, než jaký ho ve skutečnosti má. Následkem toho její měsíční hypotéka činí o necelých sto liber víc než její plat, a pokud se nestane zázrak, bude tomu tak ještě pětadvacet let.
Iva Pekárková
Je v Británii anarchie?
Dvě a půl hodiny jsme počítaly děti. Já a sociální pracovnice, čím dál tím vyděšenější, že něco zvorala. Rodina už dobře půl roku brala přídavky na čtrnáct dětí, a teprve minulý týden na sociálním úřadu někoho napadlo, že by všechny děti měly chodit do školy, a pokud jsou na to ještě malé, aspoň být zaregistrované u doktora. Nešťastná socpracka byla vyslána, ať děti přepočítá.
Iva Pekárková
Rom, bezdomovec, muslim (rozpačitý blog)
Podivně fungují zákony světa. Zrovna když jsem pověsila blogy o Romech, blogy o muslimech a blog o bezdomovcích, potkala jsem, věřte tomu nebo ne, Roma, který je v Londýně bez domova – a konvertoval k islámu.
Iva Pekárková
21. "Černoši musí chodit s černoškama!" (Cibulová válka)
"Pročs mi kopla do cibulííí? Ty-ty-ty – nevzdělaná křovačko! Nezaměstnaný idiote! Lhářko! Zlodějko! Nečistá kreaturo s poruchou osobnosti a Downovým syndromem! No vylez, vylez, zbabělče, tak odemkni ty dveře! Chci se tě zeptat, proč jsi mi kopla do cibulííí!"
| předchozí | ... 3 4 5 6 7 8 9 ... | další |
