Ve svym okolí jsem známej, že hrotim politiku, takže když přijdou volby, zpravidla dostávám zprávy od lidí kolem, abych jim dal nějakej tahák, komu to hodit. A to i letos, takže píšu tenhle článek, abych mohl pak jen sdílet odkaz.
Věnováno je to všem, ale chtěl jsem to napsat tak, jak normálně mluvim s lidma, které znám. Pokud tedy nefandíte obecné češtině a vtipům na hranici trapnosti, možná to radši zavřete, vy srabi. Abych to přiblížil. Není to tak, že by snad moje okolí bylo přesvědčeno o mé politické genialitě a bezchybnosti mého úsudku jako já, spíš chtěj po mě relativně rychle poskytnout takovej balík toho podstatnýho, podle čeho by se člověk rozhodnout měl. O to se budu snažit i v této stati, buď budete z článku nadšeni a jeho přečtení si zařadíte do svého životopisu, nebo nemáte vkus. Nic mezi.
Tak tedy popořadě. Česká republika potřetí v pátek a sobotu 13. a 14. ledna 2023 bude volit svého prezidenta. Nejvyššího ústavního činitele, který je kromě jiného vrchním velitelem ozbrojených sil (haha Miloši). V ideálním stavu prezident hlavně klade věnce, vizionářsky a s rozmyslem hovoří (haha Miloši podruhé), a sem tam někoho omilostní, ocení nebo nominuje. Častokrát potřebuje podepsat tyhle věci od premiéra jako dítě úkol od rodiče ve třetí třídě, formálně je ale hlavou státu.
Odpovědí na otázku, proč jít volit prezidenta, když mu musí premiér podepisovat úkoly, je fakt, že prezident je neuvěřitelně hlasitá figura v našem státě. Poslouchají ho i ti, kteří ho nemají rádi, reprezentuje nás navenek (do třetice haha Miloši), a jeho slovo má prostě příliš silnou váhu, aby mohlo být ignorováno. I proto se letos o tuto pozici uchází celkem 9 kandidátů. Chtěj bejt populární jako člověk, co si otevře brambůrky před ostatními, jestli víte o čem mluvím.
Tak z čeho vybírat? Hele vypadá to tak, že tu jsou tři kandidáti, z nichž to jeden nakonec bude, a dalších šest, kterejm se to moc nelíbí, tak všude vyprávěj, že se cejtěj, že to vyhrajou, i když sami trochu tušej, že do debat přijdou spíše zamávat rodině. Na druhou stranu máte obří pokrytí, tuhle devítku v zájmu nezávislosti zvou všechny celoplošná média v zemi, o volbách se zpravidla informuje i v cizině, takže bejt kandidát je celkem dobrá reklama.
Pojďme si představit ve zkratce šestici kandidátů, kteří mají v předvolebních průzkumech 5 a méně procent, upřímně řečeno, pojďme si představit ty zajímavější, já nejsem celoplošný médium usilující o nezávislost.
Zajímavým kandidátem je Pavel Fischer, senátor, který byl před pěti lety v klání o Pražský hrad třetí. Zkušený diplomat, když ho chvíli posloucháte, říkáte si, že neni úplně marnej, ale jeho podpora je letos někde nad 4 %, to ty volby letos asi nevytrhne.
Do určité míry výrazným kandidátem je kandidát SPD pan poslanec Jaroslav Bašta. Výrazný je především tím, že otevřeně hlásá, že bude-li zvolen, postará se o ústavní puč, tj. odvolá současnou vládu, protože se mu nelíbí. Nemá na to dle Ústavy jako prezident právo, ale prostě to udělá. Snad chápete tu krásu v tom, že někdo kandiduje na nejvyššího ústavního činitele s programem, že si s tou Ústavou bude vytírat pozadí. Hezky česky.
Důvodem, proč o něm vůbec píšu, je ale to, že přestože jsou šance na jeho prezidentství dle Tipsportu 1 ku 750 (haha Jardo), má reálnou šanci do druhého kola promluvit. Ukázalo se, že Bašta cílí na stejné voliče jako A. Babiš. Každý hlas pro Baštu je tak v prvním kole mínus hlas pro Babiše, toho teď využívají někteří diskutující na sociálních sítích, kteří předstírají podporu Bašty, aby vytvořili obraz jeho popularity, a sebrali tak hlasy Andreji Babišovi. Jak dnes napsal Denník N, podpora Bašty v posledních dnech sílí, takže úspěšnost poslance Bašty může způsobit i situaci, kdy se favorit voleb do druhého kola ani nepodívá.
Dále jsou k mání bývalý rektor Karlovky Tomáš Zima, který hovořil o covidu jako o chřipce, kterou by se měli lidé nakazit, aby získali protilátky. Jak pravil, tak učinil, pak ale ležel několik dní ve vážném stavu s covidem ve špitálu, odhad nic moc. Asi jako ta kandidatura, prej si věří na 25 %, podle aktuálních průzkumů to vypadá, že mu to nehodí ani každej stej volič. Kandiduje taky bývalý lékař a současný senátor Marek Hilšer, který si založil politické hnutí na vlastní podporu, aby přes něj financoval svoji osobu při dalších volbách, financování z veřejného rozpočtu - z našich daní - bere jako důkaz jeho nestrannosti. Rovněž bez šance.
I když mám bizár rád, a šestice procentních kandidátů jimi oplývá ještě mnohem více, pojďme se bavit o lidech, kteří mají reálnou šanci tyto volby vyhrát, a 5 let pak viset v rámech jako inspirace pro naše děti. Já teda žádný děti zatim nemám, ale tak obecně se řiká naše děti, jakoby všichni děti byly naše. Pojďme toto přání pedofilů ignorovat, a představme si onu nejsvětější trojici - Andrej Babiš, Petr Pavel, Danuše Nerudová. Tihle tři by podle posledních průzkumů měli dostat čtyři z pěti odevzdaných hlasů.
Andrej Babiš, bývalý premiér, předseda hnutí ANO. Původem ze slovenské Bratislavy, dneska žijící v Průhonicích u Prahy. Zde, zde, zde, zde, zde a zde popřel, že by se kdykoli v budoucnu pokusil kandidovat na prezidenta, a hele ho. On sliboval u Krause, že nepůjde ani do politiky, ale to už jsme zapomněli. Tam teda taky řikal, že byl estébák a udával lidi komunistům, přesto se pořád soudí se Slovákama, že estébák nikdy nebyl, to miluju. Jak si Babišův Agrofert rozděluje státní peníze - z našich daní - si přečtete tady, aby pak platil svým zaměstnancům 16 380 Kč (tohle už neni ani vtipný), což provařil teď v debatě jiný prezidentský kandidát, více tady.
Současně stojí před soudem pro dotační podvod, kdy dostal z evropských peněz 50 míčů, který byly pro malý podnikatele, udělal to tak, že si to vymyslel, pak vytvořil malou firmu uvnitř Agrofertu. Ta by ale nedostali dotaci že jo, tak jí přepsal na svoje rodinný příslušníky (ano udělal ze své rodiny bílé koně), ti se jakoby osamostatnili od té velké firmy, zažádali o dotaci, že jsou hrozně malinkatej podnik. Když ty prachy vyfasovali, tak se zase vrátili pod křídla Agrofertu. Dotační podvod jak z učebnice, taková česká korupční klasika, ale pan Babiš to odmítá. On obecně odmítá všechno, co neumí nijak vysvětlit. Jo už končím, já vím, že kdo nemá rád Babiše, tak už ho nemá rád dávno, a kdo ho má rád, tak ho nepřesvědčí vůbec nic. On by mohl křivě přísahat na zdraví svých dětí, a stejně by ho někdo volil. Jo počkat, to už vlastně udělal, když přísahal na tom, že neovlivňuje novináře pracující pro média, který si koupil. Jakoby nejdřív jsem Vás nechtěl soudit, ale jestli máte pocit, že po tomhle všem by byl dobrý prezident, tak Vás soudím. Však bude viset těm dětem ve třídách, těm dětem, co se mu vysmály, že nezná planety Sluneční soustavy. Nic to pro Vás neznamená, ale soudim Vás.
Abych nebyl jen negativní, tak pan Babiš má hodně peněz, hodně moc. Víc jak těch 16 tisíc měsíčně.
Danuše Nerudová, bývalá rektorka Mendelovky, ekonomka a vysokoškolská pedagožka je hvězdou na Instagramu, tam jí sleduje pomalu víc lidí jak Babiše a Pavla dohromady. Obecně bych řekl, že to hraje na mládež, ostatně ji dost učila. Říká, že chce mluvit za generaci lidí, kteří již většinu života prožili po pádu komančů. Jakoby sice to já jsem taky, ale osobně bych si tipl, že by prezident měl dělat prezidenta asi i těm řekněme životem ostřílenějším.
Na Nerudovou se poslední dobou vytahují celkem zajímavý věci z minulosti, konkrétně v době, kdy byla v čele té Mendelovky, tak ty diplomy tam lidi dostávali celkem brzo, respektive zahraničním studentům, co si to platili, dali nějaký zkoušky dřív třeba, bude to řešit komise, ale asi až po volbách (hmm). Naštvala si i premiéra Fialu, jehož koalice ji voličům doporučila. Sama obvinění, že jako šéfka má i za toto odpovědnost odmítá. Univerzita si navíc objednávala služby u firmy jejího manžela, to je jakoby celkem střet zájmů. Obecně se mi ale líbí, jak nakládá se státníma penězma, ta její pracovna tu lampu za 120 000 Kč vyloženě potřebovala!
Nevím no, upřímně jsem z této dámy zmaten. Občas řiká něco smysluplného, a pak je jakoby v tranzu, a lidově řečeno plácá. Podporuje handikepované, například prohlásila v debatě na ČT, že tito lidé mají problém s uplatněním kvůli svému handicapu, že by s tímto chtěla hnout, no to je přeci chvályhodné! Jenže pak prohlásí, že jejím vlastním handicapem při prezidentské volbě je mladost a pohlednost, a já padám do mdlob.
Nebojte, už to zkrátim. Na konci si řekněme pár slov ke generálovi Petrovi Pavlovi, to je třetí z kandidátů. Je to bejvalej náčelník generálního štábu armády ČR a byl i druhej člověk NATO. Taky byl komanč před rokem 1989 jako Andy, hodně se tématu jeho předlistopadového působení věnuje historik Petr Blažek, který tvrdí, že Pavel o své životní historii lže a bagatelizuje, co pro předchozí režim vykonal. Pavel se sice, na rozdíl od Babiše, ke svému pochybení z minulosti přiznává opakovaně, a uznává, že se jednalo o chybu, nicméně i factcheckingové platformy upozorňují, že během toho používá zavádějící tvrzení. Poměrně nekompromisní s Pavlem jsou i jeho protikandidáti, Fischer například upozornil, že vojenskou uniformu v Evropě nosí jen běloruský diktátor Lukašenko.
Abychom byli fér, dodejme že spolu s třemi dalšími kolegy Pavel zachránil přes padesát francouzských kolegů ve válečném konfliktu, za což dostal řadu vyznamenání nejen u nás, ale i v zahraničí. Pavel se poslední dobou snaží zaútočit na mladé voliče, které měla jisté Nerudová, a to tak že s nima jako patřičný vzor popíjí zelenou a hraje fotbálek.
...
No a teď koho teda vybrat. Celkem jsem zvažoval, jestli na konec napsat, komu to hodím já. Veřejně bych to asi normálně neventiloval, už jen proto, že nebudu-li volit stejného kandidáta jako ty, můžeš si vyložit tenhle článek tendenčně. Nicméně vzhledem k tomu, že jsem tu celý pojal jako rozmluvu s někým, koho znám, na závěr se přiznám i já. Rád bych předtím uvedl, že nikdo z té trojky favoritů není úplně moje stoprocentní volba. Momentálně se však přikláním k tomu, že můj hlas v pátek získá Petr Pavel.
Ve zkratce uvedu proč. Jako jediný se ke své minulosti postavil čelem, a uznal svojí chybu, to ho pochopitelně neomlouvá, ale ani Nerudová a ani Babiš si zpětně chybu nepřipouští. Sebereflexi neměl ani současný prezident, a jak to s ním dopadlo.
Zadruhé si naší profesionální armády obecně vážím. Kdo z nás zachránil 53 chlapů? Češi obecně vojáky v lásce nemají, ale co je lidstvo lidstvem obrana bylo to, co se těšilo té největší prestiži, a to už za starověkých říší a dynastií, ale i v moderních státech. Jen díky obraně směrem ven si totiž můžeme bezpečně budovat život uvnitř.
A zatřetí je to samotný projev. Slyšeli jste mluvit tuto trojici? (Máte možnost pouze na Nově 12. 1., jinam Babiš odmítl přijít) Andrej Babiš to je takovej dadaista, směs informací, co mu někdo poradil, které nejsou vůbec uspořádány do nějakých souvislých myšlenkových vět. Nerudová zase opakuje fráze, které jsem už bohužel slyšel u jiných, takové vyprázdněné floskule, které z ní nedělají bohužel nic víc než jen průměrného politika, kterým se to sice nepokazí, ale zároveň nás nikam dál neposune. Pavel mluví dle mého názoru přímočaře, vzdělaně i tak, že to každý pochopí. Nespěchá, aby toho řekl 20 najednou, ale pilně rozmýšlí každé slovo.
...
Tolik tedy moje rozhodnutí, nekamenujte mě, ale tohle je letos můj kandidát. Důležité, a to je taky důvod, proč jsem tohle psal, je abychom šli k volbám úplně všichni. Volme kohokoli, volte Babiše, volte Baštu, volte Nerudovou nebo Hilšera, ale volte! Na světě nejsou miliony, ale miliardy lidí, kteří nemají možnost jít a zvolit si své vedení, my ano, prosím, učiňme tak.
