Cigaretový precedent. Proč nejde v omezení kouření pouze o kuřáky?

Nový protikuřácký zákon by měl dopadnout především na kuřáky, mezi které patřím, přesto se však ozývají i někteří nekuřáci, jenž v něm vidí nebezpečný společenský precedent. Zkrátka jedni na úkor druhých.

Určitě souhlasím s tím, že nutit někoho pasivně vdechovat kouř je nezodpovědné. Nikdy jsem to nedělal a dělat nebudu. Chápu také, že většina kuřáků není zdaleka takto disciplinovaná a nekuřáci již ztrácejí nervy. Na druhou stranu se obávám toho, že restrikce, které nyní zažívají kuřáci, se mohou brzy vynořit jako houby po dešti i v jiných otázkách.

K hospodám již bylo řečeno asi vše, Myslím si, že není problém jít si zapálit ven, ale pořád se domnívám, že hospody a restaurace jsou stále více majitele než nekuřáků a státu. Nicméně má to celá Evropa, tak snad to taky nějak přežijeme.

Mnohem nebezpečněji vyhlížející je však pro mne vyhláška pražské zoologické zahrady. Ta omezí kouření po celém svém areálu, kde lidé stráví mnohdy i celý den. ZOO se hájí tím, že na západě jsou nekuřácké zahrady naprosto běžné. To je jistě pravda, ovšem s jedním podstatným detailem. V Německu je například běžné, že tato zařízení mají pár míst, kde si mohou kuřáci zapálit svou cigaretu.

To je obrovský rozdíl. Současná vyhláška počítá s tím, že se zkrátka menšina podřídí většina. Opomeňme nyní zdravotní hledisko a zkoumejme problém ve společenské rovině. Tady totiž jde o mylnou představu demokracie, že většina udává vše. Nejedná se přitom o demokracii, nýbrž o totalitu. Důvodem, proč toto nařízení nevadí pouze kuřákům, je ten, že si někteří nekuřáci uvědomují, že i oni budou jednou v menšině a podobný společenský princip by se jim mohl vymstít.

Demokracie totiž není vládou většiny, ale poměrná vláda ke spokojenosti všech. Nemusí to být tak, nebo tak, může to být oboje a všem se nám bude žít líp. Snad to jednou všichni pochopíme a do ZOO dáme těch pár budek, kde se bude rozlítávat kouř všemi směry (samozřejmě mimo areál!).