Sociální sítě jsou skrz naskrz prošpikovány mezivolebními žvásty, upozornění plní pozvánky do skupin apelující na volbu toho či onoho, zdi jsou zamořeny duchaplnými postřehy lidí, které jsem v životě neviděla číst noviny, zato vždy říkali, že politika jim je … ehm … jedno.
Tyto psychotické potřeby projevu jsou jevem poměrně častým. Kdejaké mistrovství budí vlastence, takže volba prezidenta zase automaticky politology. Především dva zvláštní poddruhy - politology hospodské a internetové.
Snažila jsem se být nezaujatá, takže jsem bedlivě projela příspěvky za několik posledních dní a ne, nezdá se mi to. Zatímco Karlovci vesměs povzbuzují k účasti u voleb a vyjadřují naději k výhře pana knížete; Zemanovci na facebooku vykazují známky agresivního chování a opravdu prapodivnou argumentaci. Pokud nevolíš Zemana, jsi ovce, idiot, blbec a pak spousta dalších nepublikovatelných výrazů; protože Karel spí a má vadu řeči.
Od nikoho jsem se ale ještě nedozvěděla, jaký má tohle vliv na schopnost vykonávání úřadu prezidenta. Pokud Karel opravdu spí, proč mi přijde, že má ve finále největší přehled a nejjasnější, poněkud neželatinové (Jan Fischer) názory na věc? A k té druhé věci. Někdo mluví sice zřetelně, ale mluvit by raději vůbec neměl.
Jistě jsme ale nezapomněli na nedávný proslov Kouzelníka Žita. Možná si říkáte, že to sem nepatří,dovolím si ale nesouhlasit. Jedním z většinových názorů na jeho vystoupení bylo: Pokud nebude vulgární, nikdo ho poslouchat nebude. Opravdu jsme tedy tak jednodušší, že si sprostou argumentací zvolíme prezidenta s pestrou zásobou vulgarismů, s přesvědčením, že pak nás ve světě bude někdo brát vážně?
