Zatímco internetem kolují zprávy, kterak se Vladimír Franz rozhodl, že si nechá odstranit svá charakteristická tetování; Tomio Okamura se nově prezentuje jakožto komunistická vlezdoprdelka. Tak nějak lze shrnout nejnovější zprávy z boje o prezidentské křeslo. A zatímco to první je kachna znuděných novinářů; na to druhé lze použít příměr o větru a plášti.
Tomia už jsme znali jako tiskového mluvčího AČCKA, bez kterého se neobešly snad žádné noviny – ať už ty televizní nebo papírové. V posledních letech byl zkrátka všude, ale vlastně to až tak nevadilo, protože nám občanům radil jak se nedostat do problému na plánované dovolené. To bych nazvala ne neškodným, ale dokonce někdy i přínosným. Pak je ale problém, když to člověku přestane stačit a zachce se mu kecat do našich ne jen rekreačních, ale každodenních životů.
Ne, netrpím xenofobií. Věřím, že to, kdo se stane hlavou státu, není otázkou pohlaví, barvy pleti nebo původu. Prezidenta naší vlasti si ovšem nepředstavuji jako pitoreskní populistickou postavičku. Onen populismus je v souvislosti s panem Okamurou již často vyřčeným tvrzením.
Možná tedy jen jednu poslední věc na zamyšlení. Jak byste nazvali člověka, který poté co měl možnost vidět úspěch KSČM v říjnových parlamentních volbách, začal vychvalovat levicovou formu vlády? Že by se k tomu jen ve svých projevech v době sbírání podpisů v předříjnovém období nedostal?
