Proklínaná amnestie

Původně jsem neměla vůbec chuť se k amnestii vyjadřovat, ani ji s kýmkoli řešit. Jenže nenechala v klidu většinu mým přátel na FCB a dokonce i moje vlastní matka se rozčiluje a nadává, tak prostě musím. 

          V první řadě je třeba připomenout, že prezident Klaus byl několikrát kritizován, že žádnou amnestii nikdy neudělil. Nyní, když se na konci svého prezidentování rozhodl pro změnu, tak jak je v našich krajích běžné vyvolal celonárodní hysterii, za kterou opět stojí novináři. Už si začínám pomalu zvykat, že v našich zeměpisných šířkách je naprosto normální, že objektivní přístup, zdravý rozum a poctivá práce při shromažďování informací je nahrazena nepřínosnými zprávami bulvárové kvality "alablesk", které nás neinformují, ale pouze vytáčejí. Jasně, co nás zvedne ze židle, to nás zajímá. Seriózní a vyvážené zprávy, sledovanost nezvýší. Další důvodem je skutečnost, že pan prezident není novináři příliš oblíben a tak mu to zase jednou osladiili. 

           A teď už k samotné amnestii. Amnestie je legitimní a u nás nebyla vyhlášena 15let. Argumenty, že propuštění věznů způsobí obrovské ztráty na majetku jsou směšné. V současné době jsou náklady na jednoho vězně cca 1200,-Kč denně. To znamená, že 7000 vězňů stát za pouhých 7 dnů stojí více než 58 milionů korun. Samozřejmě, že vězni mají povinnost hradit náklady spojené s pobytem ve vězení. Nicméně NKÚ v roce 2009 upozornil na skutečnost, že maximální částky, které měli vězni zaplatit za vazbu a trest odpovídaly pouze jen 5,5 % skutečných nákladů na vězení. Skutečně přijaté úhrady nákladů vazby a trestu v témže období činily pouze 1,8% skutečně vynaložených nákladů.  Tuto situaci ovlivnila i skutečnost, že určitý okruh vězňů například ti, kteří nejsou zařazeni do práce nebo nemají jiný příjem, nemusí ze zákona náklady na pobyt ve vězení platit. A ani ti, kteří tuto povinnost mají ve většině případů své závazky vůči státu neuhradí. Státu tak často nezbývá než čekat na jejich důchod. V roce 2009 dlužili vězni státu víc než 1mld. Kč. Vzhledem k tomu, že tehdy byly náklady na jednoho vězně méně než 900,-Kč, lze předpokládat, že nyní je situace ještě podstatně horší. Kromě uvedeného čeká na svůj trest kolem 5000 vězňů a není podle mne spravedlivé ani příjemné čekat rok nebo déle, než můžu konečně nastoupit trest. 

             Proč lamentovat nad odpuštěním podmínečných trestů, proč řešit nízké tresty na drobnou trestnou činnost, proč se rozčilovat nad pár neoprávněně propuštěnými? Ti co se poučili a zmoudřeli si zaslouží dostat další šanci a ti co si to nezaslouží, tak ti se brzo dostanou zpátky. A velké kauzy? Vážně Vám příjde normální, že se u nás soudí případy 8, 10, 12, 15 let? Dovedete si představit, že jde o Vaše blízké, kteří jsou souzeni takhle neúměrnou dobu? V zahraničí je povinnost každý soudní proces uzavřít do 3 let. Znám případy, kdy byl člověk po deseti letech omilostněn a nyní se soudí se státem o 3 miliony Kč. Tyto kauzy stát samozřejmě prohrává a zaplatit musí i těm, kteří byli pravomocně odsouseni! Toto není problém amnestie ani prezidenta, toto je problém justice, neodvolatenosti soudců, kteří při své arogantnosti a často i neschopnosti nejsou schopni dostát svých závazků.

             Z toho co jsem napsala, asi každý z Vás cítí, že proti amnestii nic nenamítám. Bylo to rozhodnutí prezidenta  naší republiky a já to rozhodnutí respektuji. A na rozdíl od většiny z Vás se nás opravdu dotkla. Můj syn byl loni napaden romským gengem. Zlomili mu nos a měl další četná zranění. S mou podporou v sobě našel dostatek odvahy a proti těmto lidem vypovídal. Byla jsem tam s ním, vyhrožovali nám i v soudní síni, však je znáte. A teď dva z těchto kluků propustili (ostatní dostali jen podmínku). Takže pokud by měl být někdo opravdu otrávený z této amnestie, tak jsem to já.  A ještě jedna věc, ani tato špatná zkušenost s romskými spoluobčany, kterým bez problémů říkám cikáni, ze mě rasistu neudělala. 

            Prosím snažme se být víc tolerantní k sobě i k ostatním a berme věci s nadhledem. Nenechme si vnutit názory novinářů, které čteme nebo vidíme v televizi, snažme se o věcech víc přemýšlet a hledejme souvislosti.