Jsem toho názoru, že obce a města tu nejsou od toho, aby jenom rozdávala kulatá razítka, ale také od toho, aby kultivovala veřejný život.
Začali jsme tedy pro obyvatele organizovat dětský den. Po úspěchu akce jsme přidali i Advent s královopolskou radnicí, pak jsme zkusili ve spolupráci s místním sdružením dobrovolných hasičů i čarodějnice – a lidem se to líbí.
Uprostřed městské části samozřejmě nelze „pálit čarodějnice“ jako kdysi na venkově. Také už nevnímáme, jako naši předkové, rituální rozměr hořících vater. Naopak si starobylou tradici uzpůsobujeme dnešním potřebám: místo zlých duchů a neštěstí zaháníme šedou městskou anonymitu a posilujeme dobré sousedské vztahy.
Letošní ročník čarodějnic nám trochu komplikoval brněnský hokej. Na pátek 25. dubna totiž připadal den, kdy hrála svůj poslední finálový zápas brněnská Kometa. Po celý den jsme navíc napjatě čekali, co nám na večer připraví „aprílové počasí“.
Počasí se nakonec umoudřilo a na Slovanském náměstí se nás nakonec sešlo několik stovek. Za doprovodu country skupiny se tak předvedlo několik desítek dětí v čarodějnickém kostýmu, upekli jsme si špekáčky a zapálili vatru s čarodějnicí. Při rekonstrukci parku na Slovanském náměstí se na podobné využití místa myslelo a jsem ráda, že se záměr daří uskutečňovat.
V Králově Poli vždycky existovala vzájemná pospolitost lidí. Myslím si, že drobné akce, kdy se za organizační podpory některého místního spolku sejde několik stovek lidí, stráví spolu příjemný čas a pak se zase rozejdou do svých domovů, jsou skutečnou živou vodou pro vnitřní život obce. Obce tu přece nejsou jenom od toho, aby rozdávaly kulatá razítka.
