Zbavit se korupce je velmi jednoduché. Všechny postupy jsou dávno známé a jejích účinnost je desetkrát ověřena na příkladu jiných zemi. Zde jsou tři prosté kroky jak to udělat a jeden jediný prostý důvod, proč to nikdo doposud nedělá:
Za prvé, ten kdož na veřejné peníze šáhá, musí mít vlastní finance zcela transparentní. Stejně tak i jeho manželka (muž), děti, rodiče, strýčkové a tety radši taky. Komu z dotyčných se to nelíbí, prosím, do politiky a úředničiny je nikdo přece nenutí. Pokud někdo nebude moct prokázat původ nějakého svého majetků, prostě ho k tomu korytu dobře stanovená pravidla nepustí. V případě toho, že takový člověk dotyčný majetek prostě nepřizná, ukryje ho před zraky veřejnosti a onen majetek potom bude nalezen, pak na něj bude čekat konfiskace tohoto majetku v plné míře. A také zbavení všech veřejných funkci a doživotní potupa. Tedy, navrhují čestnost a transparentnost.
Za druhé, když už budeme mít tak krystalně čisté veřejné činitele se zcela transparentními financemi a minulosti, postaráme se o to, aby se ani v oné veřejné službě nemohli zašpinit. Donutíme je, aby všechny zakázky realizovali prostřednictvím internetových aukci a aby na jednom místě zveřejňovali všechny veřejné výdaje. Občanům ve své řadě dáme právo svým internetovým hlasováním automatický vyvolávat kontroly a vyšetřování oněch zakázek. Takže až přijde nový IZIP, bude muset být jeho rozpočet zcela transparentně a do poslední koruny online. A podepíše-li se dejme tomu 50 tisíc lidi (25 tisíc lidi, 100 tisíc lidi, je to jenom o vhodném nastavení pravidel) pod petici o nedůvěryhodnosti oné zakázky, pak bude muset být ona zakázka povinně zastavena a prošetřena. Tedy, navrhují transparentnost a demokracii.
Za třetí, stejně transparentně jako s penězi, by se mělo zacházet i s úřednickými posty. Jinými slovy, ušetřeme politiky oné hrozné praktiky, kdy chudáci nevědí, koho by na který post dosadili a musí tam tedy z oné zoufalosti dosazovat své vlastní kamarády a známe. Dopřejme jim tu volnost transparentního, konkurenčního a pro veřejnost průhledného výběrového procesu na každý významný úřednický post. Klidně bych oněm úředníkům kvůli tomu i zvýšil plat. Takhle je tam dnes požehnaně nemehel, co by se prostě nikde jinde se svými schopnostmi nedokázali uplatnit. A v opačném případě, tedy v případě nadstandardních platů, by se tam jenom hrnuli schopní odbornici ze všech sfér. A taky by se dotyční vskutku hodně snažili, aby o takové lukrativní místo nepřišli. Na podobné navýšení platu by jistě zbylo dost peněz, zvláště pak s přihlédnutím k úsporám, které by přinesly dva výše jmenované návrhy. Tedy, navrhují profesionalitu a objektivitu.
Jistě, k realizaci podobných třech kroku bychom potřebovali schopné, důvěryhodné a hlavně motivované realizátory, tedy opravdové politiky. Přece bychom nemohli po našich současných korupčnících chtít, aby bojovali sami proti sobě, že ano. Ale právě v tom není nic tak složitého ani nemožného milí přátelé, to jen oni si přejí, abychom to vzdálí a smířili se. Desítky národů na celém světě již dnes nad korupci vítězí. Na čestnosti a spravedlnosti není nic neuvěřitelného ani nemožného. Vše co je zapotřebí je věřit a jednat. Vašim nadávkám, vzteku a bezmoci se tam leda tak vysmějí. O vašich činech a podpoře jakéhokoliv konstruktivního návrhu platí přesný opak. Zatraceně Češi, probuďte se už konečně, podle mezinárodních srovnání je tato republika na 124. místě v efektivitě nákladní s veřejnými prostředky a nadále se v tomto žebříčku propadá. O jaké konkurenceschopnosti české ekonomiky v tomto divokém světě může být s takovou řeč?
Všechny konkrétní návrhy, které jsem doposud stihnul sepsat jsou snadno k dohledání v ostatních mých článcích: http://pavljuk.blog.idnes.cz/ Věcná kritika i podpora je vítaná, ještě nejsem ještě tak zatvrzelý a ješitný, abych měl neměnné názory.
