Asi si umíme představit lidumila, který by prohlásil: „Stát by měl platit všem občanům jejich soukromou spotřebu elektřiny, protože si jí někteří nemohou dovolit a protože je důležitá pro deset bohulibých věcí od vzdělávání se až po záležitosti kolem zdraví. A my (soudruzi) jsme pro rovné možnosti všech občanů. A ještě by měli občané mít veškerou dopravu zadarmo, protože si ji někteří nemohou dovolit a přitom je svobodný pohyb po naší republice jasně zakotven v ústavě.“
„A ještě by mělo být zadarmo to, a ještě by mělo být zadarmo ono.“ Umíte si představit takové požadavky? Umíte si představit, kolik by nás na daních tak populistické a bezohledné lidumilství stálo? Naštěstí naše společnost ještě nedošla k tak silnému odtržení od reality, aby se v ní někdo pokoušel získat poslanecký mandát s pomocí takového populismu. Ale populismus ohledně vysokého školství, to ano, to si už necháme líbit.
Důvody, které vám zastánci bezplatných titulů a odpůrci všech vysokoškolských reforem uvádí ve prospěch bezplatného vysokého školství, jsou totožné s důvody pro bezplatnou elektřinu: „Je to ústavní právo, je to proto, aby měli všichni rovné možnosti, je to proto, že si vysokoškolské studium „většina obyčejných lidí“ nemůže dovolit.“ Slyšíte-li od někoho podobná hesla, zpozorněte, ten někdo se Vás rozhodl ještě více okrást na daních a udělat si na tom všem svou politickou kariéru.
Věcí, které jsou zadarmo, si lidé neváží. Věcmi, kterých můžeme mít kolik chceme, se plýtvá. Elektřina zadarmo by znamenala konec úsporných technologií, mnohonásobně větší spotřebu, nepředstavitelné státní výdaje a naprosto nesnesitelné plýtvání nerostnými zdroji planety.
Dnešního vysokoškolského vzdělání si studenti, ani jejich budoucí zaměstnavatelé náležitě neváží. Plýtvá se jím doslova na každého blbce, který se rozhodl flákat se na nějaké podřadné VŠ a mít za to všechny výhody studentského života. Místo toho abychom vychovávali budoucí národní elitu, vychováváme si v našich studentech tendence a názory, které tuto zemi jednou zahubí.
Není divu, že už jsou mnohé fakulty doslova prolezlé soudruhy. Že je tam jeden seminář o krásách sociálního státu a evropské byrokracie za druhým. Že si iniciativy v duchu „Za svobodné vysoké školy“ na státní akademické půdě dělají, co chtějí (FF UK, PF UK, MU). Že ekonomii našim studentům přednáší kandidáti na post předsedy KSČM (VŠB). Proč bychom se divili, vždyť jim všichni ten komunistický ráj ze svých daní pěkně platíme.
Mnozí postupují na VŠ jenom pro získání statutu studenta a daňových úlev, ve škole přirozeně nic nedělají, nechají se po roce vyrazit a příští rok znovu vesele dělají přijímačky, aby měli znovu daňové úlevy v práci. Jiní, ačkoliv jsou již plnoletí, pro sebe si pro sebe stále neumějí zodpovědět otázku žáka první třídy ZŠ: „Kým chci být?“ Zkusí si rok studovat práva, nebaví je to. Zkusí si rok ekonomii, nebaví je to. Zkusí si rok nestudovat vůbec, nebaví je to. A jdou si zkusit další obor. To vše bezplatně a bez jakýchkoliv následků. Když už se rozhodnou někde setrvat, přetahují si své studium a učí se na bakaláře třeba i pět let místo tři roky. A když už jsou v tom, objeví v sobě i vášeň ke sběratelství titulů a studují dvě – tři vysoké školy zároveň, hold peněz daňových poplatníku je na to dost.
Pochopte mne správně, já nejsem proti těmto milým prohřeškům, nechť si každý činí se svým mládím, co je mu libo. Nechápu však, proč nám to vše hradíte. Já vím, co mi řeknete, „většina z nich jsou slušní lidé a nic takového nedělají“. Souhlasím s Vámi. Většina z nás studentů studuje „jenom“ pět let, má „jenom“ čtyři měsíce prázdnin za rok, má „jenom“ tři pokusy na složení jedné zkoušky a je nám hrazena „jenom“ třetina životních výdajů formou všemožných stipendií, studijních pobytů a slev.
Ovšem v takovém případě bych vám soudruzi rád nabídl, abyste byli názorově konzistentní. Buď to elektřina, doprava i vysoké školství zadarmo, nebo nic z toho. Jinak vaše pozice ztrácí vnitřní logiku a a dopouštíte se diskriminace. Studentovi se jídlo v menze dotuje, ale maminkám na mateřské ne. Bezdětní studenti mají slevu na dopravu a otcové tří a více dětí ne. Studenti mají čtyři měsíce prázdnin a lidé z šachet a továren jen několik ubohých týdnu dovolené.
Naše společnost má podivné priority. Platíme komunismus lidem ve věku, kdy mají nejvíce sil a nejméně závazku. Živíme ty, kteří by se již dávno mohli život sami. Necháváme je pět let studovat to, co při troše snahy lze stihnout za tři roky. O kvalitě většiny našich veřejných vysokých škol ani nemluvě. A když se někdo přece jenom pokusí o zavedení aspoň nějaké spravedlnosti, aspoň trochu omezit plýtvání, když aspoň směšnými sedmi tisíci ročně připomenou účastníkům komunistického ráje, že nic v životě není zadarmo, tak sympatizujeme s protesty proti tak zrůdné iniciativě „sociálně bezcitné vlády“.
Nebudu si brát do pusy všechny studenty, jako to dělají někteří třídně uvědomělí. Řeknu vám to za sebe. Je mi trapné studovat zadarmo a vědět, že mé vzdělání je placeno z daní lidí, kteří v ekonomické krizi potřebují každou korunu na obživu vlastních dětí. Je mi trapné, že se plně zapojím do pracovního života až v 25 letech. A je mi zle z pohledu na mladou „budoucí elitu“ tohoto národa, která v tomto všem vesele pokračuje a neuvědomuje si, co tuto zemi její poflakování se a nepřetržité studentské party stojí.
Tito lidé, s takovouto morálkou a takovýmito profesionálními znalostmi se za několik let stanou našimi právníky a ekonomy. Co hůř, budou našimi lékaři a učit naše děti. Nechci takovou budoucnost pro tuto zemi. Nejsem tak zaslepený, abych neviděl, že v mnohých zemích perfektně funguje soukromé vysoké školství, kde školy samotné rády dávají sociální stipendia nadaným a zároveň chudým studentům, aby ti svojí snahou a svými schopnostmi dělali příslušné škole dobré jméno.
Stručně a jasně, myslím, že je čas na změnu.
S úctou,
Váš student
