Naprostá pravda.....

Děkuji

Mám čerstvou zkušenost se dvěma sestrami - Ukrajinkou z nemocnice z pohotovosti a s Češkou z ambulance. Srovnávat nelze. Ukrajinka milá, usměvavá, opatrná, komunikuje s pacientem. Češka mrzutá, rázná, zlomeninu málem utrhla, nekomunikuje. Podobnou zkušenost mám i z dřívějška z dětské pohotovosti. Jediný, kdo mě bral vážně a bavil se se mnou, byl lékař z Ukrajiny. Tolik k těm cizojazyčným sestrám, které mi nebudou rozumět.

Máte samozřejmě pravdu, vždy je to o lidech. Zatím jsou ve zdejším kraji v nemocnici jen Slováci. A pokud jsou zde už zahraniční lékaři a sestřičky déle, určitě je to jenom ku prospěchu, dokážou si práce vážit a to neplatí jen ve zdravotnictví. Znám i ze své stavařiny. Ale v momentě, kdy nastane kritická situace, vezmou náborový autobus a budou možná akutně hledat a svážet nové pracovníky. Bez pořádných jazykových znalostí, po základním jazykovém kurzu, prostě kus. A to je jako s těmi Rumuny z fabriky. Hlavně, když ví, co má dělat.

Ivanko od opozdilce: VELICE TREFNÉ!!!

Díky Horste

Ivko, napsala jsi to perfektně, že k tomu není co dodat. Říká se, že i každý je nahraditelný. Kusově možná, ale ne vždy i kvalitou.

Pavle, přesně tak. Dík.

Ivko, zajímavé téma, krásně jsi to popsala!

Dík Jituš

robit rukama se nechce ani mému synovi, který je umělecký řezbář/truhlář... na ruce moc šikovnej, ale práce od-do mu nevoní.

Dělá "bedňáka" (tahá bedny, kabely a světla, staví pódia...), aby si přivydělal na svůj koníček - nazvučení akcí. Neříkám, že se nenadře, ale "Přeci nebudu dělat na píchačky."

Ono to není jen o píchačkách, třeba takový zedník, co dělá na IČO, sám na sebe, musí mnohdy opravdu dělat od nevidím do nevidím, protože sám sobě zodpovídá, nebo právě proto. A to už se mnohým nechce

Tak ve zdravotnictví za branou nečeká nikdo. A řeknu ti sladké tajemství, v žádném oboru. Dostáváme se tam, co školství. Už na fakultě si lidi vyhlížejí jiná místa, než ta "terénní"... Jo, a makat bude kdo?

Jo Klárko, nikde už nikdo nečeká. Možná ještě je někde přetlak techniků, v oborech, které se dost zeštíhlovalo, což je třeba právě stavebnictví, ale rozhodně ne na místa, kde se musí robit.

Ivko, jak jsem tak četl tenhle článek, postupně v mé mysli klíčila otázka sem do diskuse. Nakonec jsem ji našel v úplném závěru Tvého psaní. Napsala jsi to výstižně.

Dík, Honzo, nerada se pouštím, do těchto témat, ale někdy to vybublá samo

Tuhle větu jsem od zaměstnavatele už taky jednou slyšela (pracuji ve školství). Neříkal ji v souvislosti, že by byl nespokojen s mojí prací, ale když jsem se vykrucovala nad tím, že si mám ve svém pozdním střením věku dostudovávat ještě jeden obor a to učím angličtinu, takže hodin mám víc než dost! Měla jsem sto chutí říct: to bych se dost divila, že by se stály fronty na učitelství a pokud je vám milejší někdo s nulovou praxí než já s mnoha lety zkušeností, tak to abych snad šla o dům dál... Neřekla jsem to, zatím.

Ano a někdy se dá reagovat, jednak tam nikdo nestojí a druhak - kde najdeš takového dalšího blbce?

Dobře jsi to napsala. Kdo bude pracovat v budoucnu? Možná roboti bez srdce a pochopení pro to, co nemají v programu.

Tak, Soňo, ale než ta doba nastane, v některých profesích bude bez těch dělných ruk ouzko.