Pojem "nestíhám" neznám. Snad mi k tomu pomohla jóga a taoistické tai-chi. A to jsem to právě v životě neměla zrovna lehké. Dvě malé dcerušky, jejich otec rajzoval s jídelním vozem po Evropě, byla jsem na vše v Bratislavě sama, nejbližší babička, ovšem zaměstnaná, sto kilometrů daleko, druhá až v Čechách. Ano, bylo to před více než třiceti lety, život byl trochu pomalejší než dnes. Pak ovšem, v druhém manželství, už v rodných Čechách, do domácnosti přibyl pes a mé denní cestování za prací do Karlových Varů, hodinu tam, hodinu zpět. Můj recept byl jednoduchý, den předem jsem si ten následující naplánovala, ráno vstala dřív a v klidu korigovala nuance. Kruh se uzavřel, teď jsem sama, chodím do práce, v úterý na jógu a času mám habaděj. Čili si zase mohu pořídit pejska.

Je to jak říkáte. Když si člověk udělá itinerář, jde to, jak po másle. Akorát někdy do toho vstoupí vnější vlivy, kdy někdo přinese mimo itinerář práci a chce ji v nějakém termínu. Pak je uměním to celé zase přeskupit a nikoho neošidit a sebe taky ne. A pejska si pořiďte, je to balzám na duši.

Dnes konečně něco rozumného ke čtení.

Děkuji, to mě těší