Něco je ve vzduchu

Mnozí znají ten pocit, že sice všechno plyne tak nějak, na první pohled, normálně, byť se zdá, že někdy trochu klopýtavě, ale opatrně se vtírá  neodbytná myšlenka, že cosi je jinak.

Něco je jinak, něco je ve vzduchu. Z čeho tak soudím? Průvodním jevem posledních týdnů je to, že žeru. Doslova a do písmene. Jako nezavřená. Nepozastavovala bych se nad tím, kdyby bylo září, to vždycky najednou začínám dohánět letní nechutenství na některé typy jídel. Ale v říjnu mě to přejde a pak začínám až ve vánočním volnu. Nevím, je to snad předzvěst tuhé zimy? Pro sebe si to zdůvodňuji tím, že po stavu, kdy jsem přišla o svalovou hmotu, protože jsem nemohla nijak posilovat, se tento stav obrací a svaly chtějí zase růst a žádají pohonné hmoty.

Utěšuji se tím, že nejsem v tomto stavu vytváření zásob sama. I zvířátka se činí jak mohou.

Možná je to také tím, že doba je nervózní, stresy závěru roku. Mám pocit, že tolik nervózních, nedůtklivých lidí, zákazníků, kolegů, jsem už delší dobu nezažila. Nebo to jindy možná nevnímám. Nervozita se pak přenese téměř do veškeré činnosti.

Pak se není čemu divit, když v takovém stavu poprvé v životě vypisujete protokol – záznam o dopravní nehodě. Stane se. Já jsem viděla, ale nepředpokládala až tak katastrofický scénář, druhý účastník neviděl, vlastně se ani nedíval. Ano, já vím, co mi to zase signalizovalo.

Poučení – být vždy připraven. To znamená mít funkční propisku, měla jsem tři a dopsaly zimou všechny. Mít baterku, aby si člověk posvítil na psaní na kapotě vozidla. Zde nejsem překvapena, jela jsem zrovna venčit do útulku, takže jsem nasadila venčící čelovku, kterou mám v kufru stále. Procházející se asi dobře bavili při tomto pohledu. A protože jsem jela do útulku, kde s pejsky běhám, nebývám příliš navlečena. Tedy příště přibalit raději i teplý svetr. Bylo mi dost zima, než přijela odtahovka.

Ale co, byly to jen plechy. Ale stejně je něco ve vzduchu. Na místech netypických se objevují domácí zvířata.

Zdobí se lampy, ulice i Radnice.

Vánoce?

Vánoce jsou na dohled. I když to vypadá počasím spíše na příchod jara.

Jednu výhodu ale absence osobního dopravního prostředku má. Cestou na autobus se projdu mezi stánky a nasaji atmosféru a nejen tu atmosféru.  Takže připíjím všem vánočním punčem na klid v duši.

Nechte aspoň na pár dní shonu, nervozity, agrese vůči druhým. Jestli nebudou umytá okna, kredenc, nebo napečeno méně druhů cukroví, nebo třeba žádné, nebo nesplněný jeden úkol?

Je tolik jiných, podstatnějších věcí. Tak přeji všem, ať si každý najde to svoje, co mu přinese radost a uklidnění.