Obcas si pripadam, ze resit v nasi republice veci s usmevem a nadhledem, je temer nemozne Sirit pozitivni energii je vsak daleko prinosnejsi, nez kolem sebe neustale plivat. Bohuzel v nasi republice je to stale naopak. Staci vyjet za hranice a usmivaji se na vas vsichni, vcetne prodavacek v obchode. Otazkou je, nakolik je tento usmev uprimny. Ale pokud to clovek neresi, pak Vam ani bezny nakup nezkazi den.  A s usmevem jde vsechno lip, at si rika kdo chce, co chce

Taky bývám obviňována z toho, že jsem nezdravý optimista. Ale na co počítat už dopředu s tím nejhorším a zbytečně se stresovat? Na všechno se stejně nikdy nepřipravím...

A s úsměvy a smíchem mám podobné zkušenosti. Jenom se většinou primárně nesměju na konkrétní lidi, ale díky bohaté fantazii mi cukají koutky nad něčím, co moje chorá mysl vymyslí. To je pak pohled na divou děvu s pohledem upřeným do prázdna a úsměvem na celou pusu! 

Děkuji, přesně tak. Být životním optimistou je asi nějaká diagnóza.  Znám to také, jdete si po ulici něco vás napadne a zlomíte se v pase. Nebo si člověk chce prozpěvovat nebo poskočit. Tak tyto projevy jsem veřejně trochu utlumila