Kočky jsme měli doma co pamatuji,já mám 2 kocoury.Člověk co kočky nemá rád z principu nikdy nepochopí,že to jsou milující,oddaná zvířata,stejně jako psi.Jó,jsou jiné,než psi,jak se říká,že kočka si svého pána vychová,ale tím jsou vyjímečnější.Mladšího kocoura máme z útulku,8 let a těch 8 let(až přehnaně)dává najevo lásku a vděčnost,že je u nás.Na kočky nedám dopustit...........

Ano i mě si Kočich "vychoval"

Moje rakouská kamarádka má kocoura. Bydlí v domě, mají kočičí dvířka. Říkala mi, že na jaře začal nosit domů chycené ptáky. Dělalo se jí z toho špatně, když to musela odklízet. Dala mu na obojek zvoneček

Asi už žádného ptáka nechytí

Pěkný Kočich

Já mám ráda všechna zvířata a kočky miluju.

Máme nyní 2 typy koček. Exmanžel má skoro desetikilového, černého, pohodového kocoura. S dětmi jsme mu ho vychovali. Na klín vleze každýmu, je důvěřivý, lenivý, tlustý mazel. Přes den spí doma, v noci lítá venku.

Doma máme kočku. Váží asi 3 kila, je to neurotická netýkavka. Nemá ráda lidi, miluje jen mě a naše děti. Nás vítá, mazlí se. Nechá si líbit skoro všechno. Návštěvy hlídá. Sedá kousek od nich a pozoruje je. Pokud jí někdo chce pohladit, nenechá se, když se jí někdo pokusí pochovat, útočí. Děti mají návštěvy skoro denně. To je pak nervózní a chodí sem tam z dětského pokoje do obýváku a zpět. Když jí to omrzí, lehne na křeslo proti dveřím do DP a dveře hypnotizuje, neunikne jí nic. Kamarádi dětí jí moc nemusí, protože se od nich nenechá pohladit, jen je pozoruje. Zato mají rádi exova Matíka, tomu je úplně jedno, kdo ho hladí, hlavně že hladí.

Návštěvy občas soudí, že se chová jako hlídací pes. Na rozdíl od exova kocourka jsme si jí nevychovali od malička. Přivezli jsme si jí zablešenou, se svrabem a stala se z ní naše krásná a čistá kočičí královna-vzteklina.

Na kočičí povahu musí být povaha

Děkuji, je to tak, jak říkáte. Každá je jiná se speciální povahou a chtějí speciální povahu. Sedne pod konferák a zírá. A všechny jsou "dámy" (pánové)

Paní Pavlísková,

proti kočinám nic nemám, ale přeci jen mám raději psi..., jsou družní, kamarádští, věrní,

kočiny jsou družné když chtějí, tedy někdy jo, někdy ne,

podle nálady (to není odsudek).

Pes se chová jinak a tím je mi blíž...

Nezapomenu na debatu se známou na veterině, kdy to psi dostali (zestručním - jsou tak blbí, že se lísají k páníčkovi, i když je to pitomec), to kočka, ta si na nic nehraje, je svá! Ouplně to sedlo na její povahu, jednání.  MB

Kvůli psům v útulku jsem ochotná běhat i v dešti. A doma mám nezkrotného tvorečka. Dík

Kočky domácí jsou např. v Austrálii považovány za nejhorší škůdce. Počet ptáků jimi ulovených jde do astronomických čísel a nemyslím, že by to u nás bylo o mnoho lepší.

Máte asi pravdu, můj Kočich, když byl ještě venkovní kočka, měl zálibu v lovu ptáků. Myši ho nezajímaly. To žádná naše dřívější kočka nedělala. Ale teď už loví jen domácí hračky a pingpongové míčky.

My mame odjakziva psy, ale kocky mam samozrejme taky rada i bile mysky nebo piskomily. Chodim s pejskem na prochazku a kdyz je potreba, krmim volne zijici kocky. V Nemecku se odchytnou, vykastruji a zase vypusti a lidi je krmi. Ony nejsou jen kocicky pro lidi selmy, tady na diskuzi jsou pejsci pro nektere lidi bestie, ktere by ani na ulici nesmely. Takze si z ruznych divnych lidi nedelejte tezkou hlavu a radujte se z Vasi kocicky. V Nemecku se rika: Man kann ohne Tiere leben, lohnt sich aber nicht.

Dík všem co mají široké srdce i pro tyto tvorečky.

Vážená paní Pavlisková, musím Vám poslat veliký dík za Váš článek. Dokonce jsem se díky tomuto záměru zaregistroval. Dnes mám zrovna od rána den "blbec" a Vaše slova jsou pro mne, sběratele a krmitele koček pouličních, pohlazení po duši. Po všech lapáliích dnešního dne jsem do třetice - jak už to tak bývá - při krmení zjistil, že jeden z venkovních, jinak bez majitele a bezprizorních, kocourů má buď zlomenou, či vykloubenou, zadní nohu. Veterina samozřejmě je v sobotu odpoledne mimo provoz. Takže to vypadá, že do domácího sanatoria, toho času čítajícího čtyři chovance, přibude asi pátý. Jedna kočička s kdysi vykloubenou zadní nohou už v domácím chovu je.

Ale z jiného soudku - kočky mají skvělý pozorovací talent, celé dnešní odpoledne mne, právě ta kdysi hendikepovaná kočka s vykloubenou nohou, pronásledovala a snažila se povzbudit. Ještě jednou díky za Váš článek.

Velký dík, to jsou reakce, které mi dodávají "pohon" k dalšímu psaní. Jsem prioritní kočkomil, ale přicházím do styku s podobnýmí dobrými dušemi, jako jste vy, přes psy. Obětaví lidé, kteří jsou ochotni pro odloženého nebo nemocného pejska obětovat část svého pohodlí. Skláním se před každým, komu nepříznivý osud tvorečka ze zvířecí říše není lhostejný

Hezký článek, karma. Kočka je ztělesněním svobodomyslnosti, to možná některým lidem vadí. Ale teď vážně, jediný objektivní důvod pro strach z koček je alergie.

Měli jsme patnáct let Damiána, jakoby Vašemu krásnému kocourovi z oka vypadl. Sdílel naši domácnost s tříbarevnou Lindou, milovali se takovým kočičím způsobem, občas se poprali, ale jeden bez druhého nedal ani ránu. Poslední dva roky je Linda "vdovou," upnula se na nás. Návštěvy s nimi většinou žádné problémy neměly.

Dík, mám ráda "střelecké" názory a postřehy, tím spíš, jsou-li kočkomilové