Jasně, každý to má jinak. V paneláku mě bydlení nikdy nelákalo, máme to tak napůl. Okálové bydlení, kde je z půdy slyšet právě spadený kolíček na prádlo, taky není žádná hitparáda. Ale kafíčko pod břízkama pak chutná úplně jinak, to noční ticho kolem a les za zády, zahrada na dosah, kde nás očekává věrný Rexík, je prostě k nezaplacení.

Jitko, to je ono. Jak mi jistá dáma z paneláku říkala, co vy všichni v těch domkách na tom pití kafe na zahradě máte? A po čase sama uznala, že na tom něco fakt je

Ivi, máme opačnou zkušenost. Do čtyřiceti v bytech. Oba dva panelákoví cipmrlíni :-). Když jsme hledali společné bydlení, horovala jsem za větší byt, manžel za dům. Brzy to bude pět let, co bydlíme v domě na okraji města. A teď vlastně nechápu, proč o tom nepíšu :-). (témat typu: "Kterak si programátor a filozofka pořídili lopatu", by se našlo...).

Teď žijeme na staveništi. V kuchyni není ani podlaha a prach si ani nestíhá sedat. Přesto je dům lepší. Vyjít ven je k nezaplacení.

Jani, naprosto chápu. Po 4 rekonstrukcích za provozu naprosto chápu o čem mluvíš. Když člověk spí v teplotě nula, protže ještě nefunguje topení ve spacáku, teplákách a kulichu Dnes se na to vzpomíná s úsměvem

Ale jsem přesvědčená, že k tomu člověk potřebuje dozrát. Prostě buď to v sobě máš a probudí se to. Někdo ovšem nechce ani nemá zájem.

Ten pocit, že vyjdu z obýváku ven a "tady je to moje", jakkoliv by to "moje" bylo malé - je úžasný. Člověk si může dělat, co chce, rozhodne, jak to bude "u něj" vypadat. Žádné tohle nesmíš, támhleto nesmíš. V tomhle umím slevit i z perfekce. Za mě je lepší starý a klidně i lehce rozpadlý dům.

Naprostý souhlas Sama si rozhodnu, jestli vezmu motyku, nebo motorovou pilu do ruky, či se postavím za sekačku Tak jsem to většinou měla já. Ale i lelkovat se musí. A někdy příroda a živly rozhodnou o další činnosti velmi rázně. Akorát z hlediska své praxe ve stavařině, starý dům lehce rozpadlý už ne

U mě (kdybych se měla znovu rozhodovat) by zvítězil dům. V bytě se sice nemusíte starat, avšak někdo se starat musí, čehož v dnešní době všichni rádi zneužijí a Vy nakonec máte vyšší náklady, než kdybyste bydlela ve svém domě. To je první důvod. Dalším důvodem je bezohlednost spolubydlících. Hodně lidí si myslí, že si "mohou dělat, co chtějí" - výsledkem není jen kravál v kteroukoliv denní či noční dobu, ale i zabrání společných místností (dříve prádelen, sušáren apod.) pro svoje soukromé zájmy, na úkor ostatních, kteří si nakonec ani nemají kam uschovat kola. Nejlepší je dům a k němu velmi dobrý soused nebo kamarád, který poseče trávu a zalije zahradu, když jste týden mimo - ale to už chci moc. A všichni ve svých domech bydlet nemohou, buďme rádi za králíkárny a važme si králíků - jinak bychom zastavěli všechnu přírodu.

A máte na svojí stránce nádhernou fotku. Ten pohled...

Ideálně obojí- byt ve městě a chalupa na venkově, na víkendy:-))

Tak to je značka ideál

Všechno má něco...

Má, Ivi

Ivko, jednoznačně jsem pro dům. Tedy pokud to není barabizna, která padá člověku na hlavu a kterou není schopen dát do smrti dohromady. A zahrádka raději maličká, bohatě stačí. Zažil jsem obojí a dům zvítězil. Platíš, co prosvítíš a protopíš, s nikým se nedohaduješ o rozpisech. Ale máš klid, máš svůj hrad, byť miniatruní. A práci a práci, ale s tím se počítá.

Hezký článek

Za mě taky, tak jak to říkáš, Honzo Ale měla jsem dát odpověď jim

Všude něco najdeš. Ale... Barák jedině s někým, kdo mi ho obstará! Asi jsem po 30+ letech v panelu líná? U nás dnes ráno ždímání na vysoké otáčky. A nejtenčí zdi byly na kolejích... Mít pokoj vedle smíšené dvojice, no...

A mít byt pod někým, kdo holduje decibelům ...

Pekny clanek. S zaverem vsak nesouhlasim. Pokud mlady par bude bavit prace na dome, maji na nej v hotovosti penize nebo dostatecne prijmy na hypoteku, tak klidne mohou zvolit byt. Zabydli se v nem a az budou mit deti, tak pro ne je dum jiste lepsi nez byt. Je to jen muj nazor.

Oprava

... tak klidne mohou zvolit dum.