Ideální partner

Na dně šuplíku se skrývají věci! Například hustě popsaný sešit slohovými pracemi ze školy. Nevím tedy, jestli ze základní nebo střední, možná z obou dohromady. Na tom tolik nezáleží. Důležitý je obsah. Opravdu mě zaujaly mnohé mé tehdejší úvahy a můj tehdejší styl myšlení... S mírným úsměvem i pozdviženým obočím jsem si přečetla moji úvahu na téma „Ideální partner“.

Podle písma je zřejmé, že jsem úvahu psala někdy na přelomu dětství a puberty, ačkoliv podle obsahu se vlastně moje tehdejší představy tolik neliší od těch současných. Jen s tím rozdílem, že tenkrát jsem si to vysnila a věřila tomu, že někoho takového někdy najdu a teď vím, že jsem takového partnera nejednou našla, nicméně nedokázala jsem si ho vážit natolik, aby jím zůstal navždy. Často jsem viděla jen chyby a nedokázala se přes ně přenést a pochopit, že nikdo není dokonalý. Možná se teď kaju, protože vím, že ani já nejsem dokonalá a chci po ostatních to, co sama nedávám. Asi cítím, že se svými iluzemi prohrávám. Možná chci dostat víc než dostat můžu. Možná nevím co chci. A možná dělám chybu, že hledám vinu vždy jen v sobě. A možná taky ne. Kdoví.
Každopádně zpět k mojí tehdejší úvaze, která zněla takto: Můj ideální partner nemusí být žádný krasavec. Na vzhledu mi nezáleží, záleží mi na tom, jaký bude uvnitř. Je mi jedno, jestli bude modrooký blonďák nebo bude mít tmavé oči i vlasy. Záleží mi na tom, aby mě měl rád, abychom měli společné zájmy, ale aby měl i on své zájmy a přátele a nechal mi mé zájmy a přátele... Aby mě měl rád, mou lásku opětoval a byl mi oporou. Tím samým chci být já jemu. Ve vztahu přece nejde jen dávat nebo brát, ve spokojeném vztahu jde o to umět obojí. Nechci ho vlastnit a nechci, aby vlastnil on mě. Chci mít pořád rozlet a chci, aby ho měl i on. Chci volně dýchat, chci být pořád sama sebou a přitom mít pocit, že na mě někomu záleží. Chci milovat a být milována. A co nechci? Nechci lišku za krkem, jaguára v garáži a už vůbec ne vola na služební cestě!

P.S. Začátek je výňatek ze zmiňovaného sešitu, zbytek jsem si tam nyní po cca 15 letech dopsala.
P.S. 2 Nemyslím si, že ideální partner neexistuje. Neexistuje pouze dokonalý člověk. Ideálním protějškem může být kdoliv, pokud mu to dovolíme a on to samé učiní nám.
P.S. 3 Omluvte mou ironii na konci úvahy. Někdy ani vtip není vtipný, nicméně nemohla jsem si to odpustit, nebyla bych to já..

První má hned zapomenout, že dal, a druhý nikdy nezapomenout, že dostal. Seneca