Jednoduchý návod: zkuste se účastnit veřejného zastupitelstva kraje, svého města, obce abyste lépe pochopili co znamená když jsou MOCNÍ nemocní mocí a ještě se více přesvědčili o moci MOCNÝCH, když vznesete dotaz.
22.října jsem se, jako vlastně každý měsíc už skoro 4 roky, účastnila zastupitelstva města Děčín a pravidelně se účastním zastupitelstva Ústeckého kraje a to od roku 2012. Sice mne to stojí čas a nemalé prostředky, ale stojí to za to. Nebudu popisovat jak to začalo a proč vlastně / z mých předchozích článků je to patrné / ale pokud chceme mnohé pochopit, vidět zrůdnosti některých politiků směrem k občanům, kteří se dotazují, pojmenovávají problémy pravými jmény a skloňují ty politiky, kterých se problém týká a snaží se upozornit na problémy, které se ovšem týkají většiny občanů, nikoliv jen dotazujícího a pro mne odvážného člověka, je nutné být na místě a nebo alespoň sledovat ze záznamu.
Mocní si vsugerovali fakt, že občané mají zásadní právo: před volbami hltat každé volební heslo sympatizující strany a být na náměstí, když lídři stran podávají ruku. Poté mají právo č.2 : jít k volbám a ještě získat mnoho příznivců dalších a ty rozhodně k volbám přivézt osobně / odměnou jim je ta bankovka s číslicí 500 / a právem č. 3 je: po volbách držet hubu a krok !!! Mocní si avšak neuvědomují, že občané jsou neřízenou střelou. Samozřejmě je stále hodně těch, kteří jsou napojeni na politiky, úředníky...to jsou ti občané, kteří tzv. neprudí, ale úspěšně se vezou na vlně klientelistických vazeb. Pak jsou občané, kteří mají tolik složitostí ve svém životě, pro které nemají čas a sílu věnovat se MOCNÝM a jejich lumpárnám, ale poslední skupinou občanů jsou ti, kteří mají s mocnými tolik osobních zkušeností a přirozené odvahy, že si jednou řekli: a DOST !!!
Tito občané nelitují peněz, času, i znepřátelení si veřejnosti, i MOCNÝCH politiků, mnohdy se odkloní i přátelé, neb tento občan trošku vybočuje z řady: je více viděn, ale současně i tajně obdivován pro svou odvahu, ale to už tito odvrácení přátelé nepřiznají navenek, ale je milé, kolik cizích lidí, které nikdy ani neviděli, podpoří, pochválí a poděkuji. A právě na veřejných zasedáních, zastupitelstvech, je naprosto zřejmé, jak chutná moc MOCNÝCH a je jí tolik, že by se dala krájet. A nyní přijde narušitel občan a nastaví zrcadlo rádoby MOCNÝM a nastane politická hysterie, která je až k smíchu.
Z posledního zastupitelstva města Děčín se ještě nyní usmívám nad skutečnosti: že stačí jen pozdravit, pojmenovat problém, i vyslovit řešení problému, i dokonce pochválit primátorku města Děčín, že je jediná ve vedení města, která má mozek a vše pojmenovat velmi klidným hlasem / řičení mám dávno za sebou / a nastane takový vichr právě od těch, o kterých platí: MOCNÍ nemocní mocí.
Poslanec Foldyna, zastupitel města Děčín, člen správní rady SŽDC, člen dopravní komise města a nevím čeho všeho ještě ...možná tolika funkcí po vzoru ala Hašek, boxer senior, přiběhl až k mikrofonu u kterého jsem stála a četla mé dotazy, komentáře a dovolil si být tak blízko, že stačilo málo a pan Mocný nemocný mocí, byl už naprosto neviditelným MOCNÝM do konce života.
Konkrétní zastupitelstvo a právo občana veřejně vystoupit ....s tím, že nejenže má občan právo vznést názor, chtít vyjádření a posléze výkony radnice pro spokojenost občanů dalších, ale také má občan právo být vyslechnut a bez narušování rádoby MOCNÝCH nemocných mocí. Samozřejmě mé vystoupení, coby aktivního občana mělo dohru, zrcadlo bylo dostatečně nastaveno i členu ODS, exprimátorovi Raškovi, ze kterého jsem měla pocit, že kdyby bylo občanům zakázáno veřejné vystupování, bylo by MOCNÝM umožněno být zase na vrcholku blaha, ale...ale je tu naštěstí to ALE...to právo občana.
Má rada zní:
nebojme se MOCNÝCH nemocných mocí...sedí několikrát za den na záchodě, stejně jako my všichni.
