Ředitel školy a starosta nemusí být rivalové...

Ředitel školy a starosta obce se často přou o výši provozního rozpočtu školy. Jak funguje financování "školství" na obcích? Vyplatí se obci provozovat školku a školu s několika desítkami dětí?

Polovina rozpočtu malé obce padne na provoz školy - jak to ve skutečnosti je? Problematika málotřídních škol je úzce svázána se současnými problémy našeho venkova. Jejich každodenní existenci ovlivňuje klima obce, její tradice, ale hlavně její financování. Do vzdělávací soustavy základních škol v České republice je zařazeno přes tisíc tzv. málotřídních škol. Na těchto školách se vzdělává asi 8% žáků prvního stupně, tedy asi 40 tis. dětí. Jedná se většinou o  jedinou vzdělávací instituci v obci, často je největším zaměstnavatelem na vesnici, ale také jednou z nejvýraznějších položek na výdajové straně rozpočtu malé obce. Názory občanů i zastupitelů je často dělí do dvou skupin "málotřídku udržíme, i kdybychom neměli v obci svítit" nebo názory opačné, které navrhují školu s desítkami žáků zrušit a zajistit pohodlný svozový autobus do nejbližší plně organizované školy. 

Nezbývá než souhlasit s tím, že provoz školy něco stojí a tyto náklady mohou tvořit i pětinu rozpočtu obce. Zpravidla však méně, a to kolem 10 %. Kde tedy obec vezme finance na provoz školy? Rozpočet obce vychází ze zákon o rozpočtovém určení daní č. 243/2000 Sb., dále jen "RUD". Součástí pravidel pro sestavení rozpočtu každé obce je kapitola, tzv. sdílených daní, ve které jsou pro každou obce zřizující mateřskou a základní školu vymezeny finance na "školství v obci" Od 1.1.2013 se do rozpočtu obcí dostávají „prostředky plynoucí za žáky", které se odvozují od celkového objemu sdílených daní pro všechny obce v České republice resp. od objemu kritéria počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí. V letech 2013 - 2017 činil příspěvek do rozpočtu obce 7% z celkového objemu sdílených daní. V roce 2017 byl přijat zákona č. 260/2017 Sb., který navyšuje váhu kritéria „počet dětí MŠ a žáků ZŠ navštěvujících školu zřizovanou obcí“ ze 7% na 9%, a to s účinností od 1. ledna 2018. Ministerstvo financí každoročně zveřejňuje propočet „prostředků plynoucích za žákem“ na daný rok. Pro obě zainteresované strany, obec a škola, je pozitivní, že výše tohoto kritéria se za 6 let zvýšila o cca 75% (viz tabulka č. 1). 

Dne 11.1.2019 byla zveřejněna informace o výši objemu „prostředků plynoucích za žákem“, které obce získávají v rámci RUD na základě predikce daní na rok 2019, z toho plynoucího objemu sdílených daní pro obce, váhy kritéria „počet dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí“ a počtu dětí MŠ a žáků ZŠ k 30. září 2018 se předpokládá, že objem „prostředků plynoucích za žáky“ pro rok 2019 bude ve výši cca 14,5 tis. Kč na žáka. Tento údaj je předběžný, skutečný objem „prostředků plynoucích za žákem“ tak bude záviset na skutečném inkasu daní v roce 2019.

Každý ředitel je tak schopný spočítat si, jakou částku dostává "jeho" zřizovatel do rozpočtu na školu a otevírá se mu tak prostor pro reálnou argumentaci při sestavování provozního rozpočtu a střednědobého výhledu "své" školy. Jako příklad uvádím kalkulaci pro školu, na které působím (viz tabulka č. 2), kde je synergický efekt zvýrazněn skutečností, že v posledních letech dochází na naší škole k nárůstu počtu dětí a žáků. S nadsázkou by se dalo říct, že škola naší obci od roku 2018 vlastně vydělává. Ve skutečnosti to tak není, protože většina obci mimo provozních nákladů investuje do škol další nemalé prostředky. I přesto jsou "prostředky plynoucí za žáky" velice příjemnou položkou na straně příjmu rozpočtu obce a povědomí o tomto způsobu financování by měl mít nejen zřizovatel školy, ale také každý správný ředitel.