Pán Bůh s námi a zlý pryč aneb Komunisté zpátky v sedle

Sedm a dvacet let po Listopadu, kdo by to byl tehdy řekl, se nám možná zase „poštěstí“ mít ve vládě komunistické představitele. Tuto možnost připustil jak šéf ANO Andrej Babiš, tak předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Ten se nechal slyšet, že nebude dělat účet bez hostinského. Rozuměj tomu tak, že si chce počkat na rozložení politických sil po volbách a poté teprve bude zvažovat, s kým se spřáhne. KSČM nevyjímaje.

„Dokážu si představit spolupráci s komunisty pouze na základě jasných mantinelů, které se týkají bezpečnosti České republiky. Tedy nezpochybňování členství v NATO a proevropské orientace vlády,“ řekl Sobotka v rozhovoru s Hospodářskými novinami.

A co bohumínské usnesení, které spolupráci s komunisty zakazuje? Pche, to se dá přeci zrušit, připustil už před třemi lety šéf sociálních demokratů.

To Andrej Babiš je ve svých proklamacích o něco opatrnější. Říká, že ve vládě s komunisty sedět sice nechce, ale pokud taková situace nastane, bude i s nimi vyjednávat. Což je v zásadě pochopitelné.

Nicméně jedním dechem dodává, že neví, proč by měl komunisty ignorovat. „Jaký je k tomu důvod?“ tázal se řečnicky.

Těch důvodů je celá řada, počínaje tím, že taková partaj nemá ve vládě vůbec co dělat. Ona nemá vůbec co dělat na české politické scéně, ale to je zase jiný příběh. Bohužel za stávající situace, kdy je tato strana a její působení zcela legitimní, jsou její spoluhráči poněkud v pasti. (Nebo možná ve výhodě. Záleží na úhlu pohledu.)

Zmítají se ode zdi ke zdi, ve snaze co nejhladším způsobem vyklouznout a nenapáchat mnoho škod, které by s nimi voliči náležitě zúčtovali. A tak Andrej Babiš ve stejné době, kdy se vyjádřil, že komunisty není důvod ignorovat, prohlásil, že s komunisty do žádné koalice na vládní úrovni nepůjde.

A tak si vyber, voliči, čemu chceš věřit. Můžeš si třeba hodit korunou. Nebo si otrhej kopretinu, vyjde to nastejno. Má mě rád, nemá mě rád, má mě rád, nemá mě rád…

Jediné, za co teda klobouk dolů, že s námi politici nehrají v tomto směru habaďúru a vyklopili to pěkně na férovku před volbami. Ale ono taky čemu se divit, vrána k vráně sedá. A jak víme, když je potřeba něco prosadit, i marťan je nakonec dobrý.