Nekalé praktiky českých podnikatelů

Pokud vás zajímá, jak se falšují záruční lhůty u zboží a další drobné podvody na zákazníky, tak čtěte dál...

Úvodem bych chtěla říct, že nemám v úmyslu kohokoliv poškodit, proto nebudu zveřejňovat, o koho se jedná a ani co prodává za sortiment. Netvrdím, že to tak dělají všichni a jedná se o mou zkušenost pouze s jedním konkrétním zaměstnavatelem. Věřte však tomu, že dost možná i vy máte od něj doma nějaké výrobky...

Prošlá záruční doba? Žádný problém...

Často se stává, že u zboží bude brzy končit záruční lhůta. I když se na to přijde včas a dá se do doprodeje, přesto se nestihne vše prodat. Někdy se ve skladu válí několik zapomenutých kartonů a když se najdou, už je zboží prošlé. Jindy se neodhadne objednávka a prostě se toho naobjedná moc, někdy zas přijde prošlé zboží už od výrobce a nikdo si toho nevšimne. Důvodů je mnoho, řešení je jednoduché. Jak z prošlého zboží udělat opět bezvadné? U výrobků, které mají expiraci natištěnou barvou, se tato barva smyje lihem a razítkem se natiskne expirace nová. A prodlouží se klidně o pár let. Pokud je datum spotřeby přímo na etiketě? Ani to nevadí. Datum se buď přelepí a nebo se prostě nechají vytisknout úplně nové etikety. V případě, že se zboží neprodá ani do uměle vytvořené záruční doby, tak se pak rozdává. Udělají se akce typu 1 + 1 gratis, dárek k nákupu zdarma, dárek k nákupu nad 500,- Kč a lidé by nám ruce utrhali. A příště přijdou zas, vždyť přece tak dobře nakoupili. Neprodá se to ani takto? Věci prošlé několik dní, měsíců či let se odepíší jako dar a putují do různých neziskových organizací. Prodejce se samozřejmě nezapomene na svém webu pochlubit, jak pomáhá potřebným.

Voda, hlodavci, plíseň? Nevadí!

Co se týče skladování zboží, raději nechtějte vědět, kde výrobek ležel předtím. Sklady jsou jako magnet pro hlodavce, obzvlášť před zimou. Pokud prodáváte jídlo, není výjimka potkat ve skladu potkany, kteří se vyžrali do velikosti menší kočky. Pokud ne, ani to nevadí. Ohlodat se dá přece všechno, navíc různé krabice jsou ideálním místem pro myší hnízda. A to nemluvím o všudypřítomném myším trusu.

Občas se stane, že do skladu zatéká voda. V lepším případě se stane to, že je mokrý pouze obal. Objedná se tedy nový u výrobce. Pokud se na to však nepřijde včas, z mokrého obalu se časem vyklube plíseň, která se rozšíří na vše v okolí. Jak to jenom vyřešit? Najmou se brigádníci, kteří několik dní vše poctivě přebírají a čistí a zboží může opět putovat k zákazníkům.

Horko či zima? To je nám fuk.

Ať už se jedná o potravinový či nepotravinový sortiment, vše má nějakou ideální teplotu pro skladování. Pokud opomenu dopravu, kdy se zboží několik hodin, dní i týdnů (v případě zboží asijského původu) peče v rozpáleném kamionu nebo je naopak vystaveno mrazu, tak ani poté, kdy doputuje k prodejci, ještě není vyhráno. Palety či kartony se zbožím většinou leží minimálně půl dne na dvoře na přímém slunci či mrazu, než se skladníci dostanou k tomu, aby zboží vybalili. Říkáte si, že přece o nic nejde? Není to pravda. Pokud si kupujete nějaký přípravek, jako příklad uvedu repelent (teplota pro skladování 15 - 25°C), očekáváte od něj nějaké vlastnosti. Nejspíš, že bude odpuzovat komáry a klíšťata. Po dvou dnech v rozpáleném autě a půl dni na přímém slunci věřte tomu, že už nic odpuzovat nebude, protože ztratil všechny své vlastnosti a vám zbyl pouze sprej s nevalnou vůní. Stejně tak se teplem či mrazem kazí všechny ostatní výrobky. Mění barvu, chuť, vůni, strukturu a ztrácí svoje schopnosti.

Škrábance nebo oděrky? To si zaplatíte!

Jak jsem již psala, některé věci k nám putují i několik dní či týdnů. Prochází rukama lidí, kteří s nimi zacházejí všelijak. Odřeniny, škrábance či praskliny proto nebývají nic neobvyklého. Když to zjistíte včas, můžete ještě uplatnit reklamaci u dopravce. Chraň vás Pán Bůh, pokud ale ne. Hněv zaměstnavatele dokáže být velký a strach skladníků z toho, že za rozbité zboží budou muset zaplatit, je ještě větší. Na řadu tedy přichází pomůcky jako lepidla, svářečka, brusný papír, laky či nejlevnější spreje s barvou z drogerie. Co na tom, že některé z těch věcí jsou toxické, jiné se zase rozpadnou hned po tom, co si je zákazník přinese domů. Hlavně, ať je zase vše v pořádku a nikdo nic nezjistí.

Většina koncových zákazníků netuší, čím vším si prošlo zboží, než se k nim dostalo, ale jak praví lidové rčení "Co oči nevidí, to srdce nebolí".