První kluk nepospíchal - na "hekárně" jsem byla 60 hodin.

Druhý kluk se dral na svět, i když cestičku měl jen pootevřenou. Držte ho, volal marně doktor, pak měl spoustu zašívání jak na slováckej zástěře.

Ten třetí bolel už při narození, pak i celých třicet let jeho neveselého života.

Jsem ráda, že může (když chce) být tatínek u porodu. Je to velký zázrak.

To Vám tedy dali pěkně zabrat...Mít muže u porodu je fajn, i když ten můj teď všude vypráví, jaké to je hrozné

tak jsem to dal, ale horror slaby slovo...., priste kamardkam spis popiste, jak jste udelala skvelou svickovou (i kdyz vasim pocitum verim)

Pravda, asi to není úplně čtení pro muže

Máte můj obdiv, že jste vydržela tolik hodin....netrapte se, že jste neudělala dost. Do příštího dítka radím vybírat porodnici - přístup je často velmi rozdílný a co si budeme povídat - o tom to je nejvíce. Zkušená "porodní bába" zmůže kolikrát více než deset vystudovaných lékařů - ono je to totiž nakonec jen o přírodě a probuzení Vaší intuice.

Za sebe musím říci, že takový Vámi "fujovaný" klystýr je velmi dobré i opakovat, protože pravě to vyprázdnění a prohřátí pánve umožní plodu klesnout co nejhlouběji, tedy prostou gravitací tak miminko pomáhá rychlejšímu otevření, vonné olejíčky na masírování a horká sprcha a míč a také se snažit vést své tělo odvážně do každé bolesti - ono to fakt funguje, vyjdete -li jí vstříc, přestanete se stahovat. Je dobré si připomínat, co Vám ta zlá bolest za okamžik přinese a že to je jiná bolest než u zubaře Určitě se vyplatí důrazně myslet na správné dýchání, protože bolest lze z větší části i "vydechnout", když se to dělá správně. A v neposlední řadě určitě velmi pomáhají bylinky, homeopatie, mnohokráte potvrzeno - pro otevírání a změkčení hrdla ideální.

Bylo to poprvé, takže nevěšte hlavu - jistě můžete zažít i jiný porod - s přiložením miminka na bříško a s minimálním odloučením

Na předporodním kurzu nám bylo řečeno, že si můžeme pustit hudbu, skákat na míči, rodit v takové poloze, v jaké chceme, zapálit si aroma lampu... Když však přišlo na věc, tak jsem ani na jedno z toho neměla vůbec pomyšlení

Stává se. Jsou věci (a situace), které překonat a změnit jdou a pak ty, které nikoliv. Tohle je ta druhá. Podstatné je, že máte celý zbytek svého života na to, abyste svému synovi svou lásku dokazovala. Přeji Vám na té cestě rodičovstvím pevné zdraví, hodně štěstí a malých i velkých úspěchů. Je to jedna z nejskvělejších a nejdelších životních etap a člověk se stále učí a naučené dále předává.

Děkuji. Je to opravdu krásná etapa v životě. Zrovna v posledních dnech se začal syn smát nahlas. Nic krásnějšího jsem v životě nezažila než malé smějící se mimino

Tak, tohle už je za vámi a teď už si sebe navzájem jen užívejte :-).

(A neděste těhotné kamarádky historkami o porodních komplikacích, uděláte pro ně víc, když jim uvaříte, co zrovna mohou jíst a poradíte, jak s miminkem.)

Já jsem měla první porod vyvolávaný 12 h po tom,co mi praskla voda.To je bolest.Porodila jsem spontánně,ale před 19 lety dceru taky odnesli a nosili jen na kojení.Před 6 lety porod nechali běžet,bolesti se rozběhly po 15 hodinách a narodil se spontánně syn.Jenže nebylo místo,tak byl taky půl dne sám a já na gynekologii,než se místo uvolnilo.No a před 4 lety plánovaný císař.Bonding ani u jednoho,taky mě to trápilo,ale jsou to zdravé,krásné a šikovné děti,tak co už teď.Musí se to holt domazlit doma a to děláme,co můžeme :)))

Buďte ráda, že se Vám narodilo zdravé miminko a nestresujte se hrabáním ve pocitech vlastního selhání. Co by Vám bylo platné, kdybyste to zkoušela dál, při nepostupujícím porodu by dítě bylo stále více ohrožené a mohlo by se narodit s poškozením. Nejde o přece o Vaše pocity a sebeuspokojení, ale o zdraví Vašeho miminka

Moc hezky jste to popsala, a to si přeji miminko! Au!

Nebojte, dá se to zvládnout V porodnici se mnou byly maminky, které "vyprdly" mimčo během pár minut a pak si pěkně v pohodě po svých odkráčely na pokoj, jakoby se nic nedělo Každý porod je prostě jedinečný...