- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Vnukla si mi námět na článek o jedné paní od nás.
Hezky si to napsala. Někdy tam člověk spadne, ani neví jak.
Díky za přečtení a komentář, Bohunko.
Díky za přečtení, ještě dodatečně přeji vše nejlepší k svátku.
Pracuju v neziskovce, která poskytuje několik služeb. A stalo se nám toto: chodíval takovýhle pán umýt se do sociální sprchy. V tom samém městě v jednom supermarketu tři organizace měly projekt, pro který hlasovali zákazníci vhozením žetonu, a ten, který bude mít nejvíc hlasů, dostane pak nějaké peníze od toho obchodu. Jeden z těch projektů byl pro náš hospic. No a tenhle pán nám jednou řekl, že když tam cosi nakupoval a dostal ten žeton, že to hodil nám. Že prý když my pomáháme jemu, tak on pomůže nám... V životě je kolikrát těžké říct, kdo komu vlastně pomáhá, přestože to na první pohled vypadá jednoznačně... Moc hezky jste to napsala
V každém čertovi je kus anděla a každý anděl má v sobě jednu jiskru čertoviny :)
smutné ... mnoho takovýchto existencí ukrývaly fabriky. Tam přeci jenom nemohlo dojít k takovému zbídačení ... měli se alespoň kde vykoupat, a spolupracovníci jim občas přinesli oblečení, no, i morálně občas někdo zapůsobil ... ještě jednou smutné ....
Pavli, to se Ti povedlo, moc povedlo! Právě proto, že jsi neměla prvotní ambice dojmout, tak přesně proto dojetí přišlo spontánně a nebylo nepříjemné. Tak pěkné andělské odpoledne, a když něco čertovo, tak jen kvítko.
nemá ambice dojmout ... ale dojal. Hezký, hezoučký a k tomu syrový.