Hráběma jsem je sbírala...
...v pekárnách kdysi dávno před třiceti lety, svoje vlastní kynutý buchty neupekla. Nahlas zavzpomínám na své dětství o prázdninách u babičky na Vysočině. Jó to byly buchty, s tvarohem a rozinkami! Vždycky jsem babičce rozmíchávala (a taky tajně ulizovala) tvaroh. A na závěr jsem tu vonící dobrotu právě vytaženou z trouby zasněžila moučkovým cukrem.
"Neměla by ses to už konečně taky naučit, mami? Mramorovanou bábovku už zvládáš celkem obstojně...", vznesla dotaz dospívající dcera. Ten nenápadný osten kritiky přesně zasáhnul svůj cíl.
Náhodou, jogurtový bublaniny, perník na plech, štrůdl nebo muffiny umím bravurně. Bábovka, to už je trochu vyšší level obtížnosti - hlavně aby se nerozpadla! Ale buchty a cokoliv jiného kynutého se zatím nachází za obzorem nedosažitelného, takový můj osobní Mount Everest, na který se už pár let chystám, ale zatím jsem ještě neopustila základní tábor.
Snažím se debatu stočit z tenkého ledu na bezpečnější téma - vzpomínky na časy mládí. Ty mi nikdo nemůže vzít ani zkritizovat. Aspoň doufám.
"Touhle dobou jsme vždycky chodili na houby a borůvky...", nahodím udici a dívám se, co na to spolustolující. Obličeje se protahují.
"To jsme vždycky vstávali v pět nebo v půl šestý, hodili na sebe vytahaný tepláky a holiny a šlo se do Temníka". Žádné nadšení už při představě, že by se muselo vylézt z pelechu o hodinu dříve než normálně do školy, se nekonalo. Ale jen ať se matinka vypovídá, když ji to baví...
"A tak jsme se brouzdali tím lesem, dokud nebyl koš - asi táákhle velký - (rozpřahuju ruce trochu víc než je třeba, abych dodala svým slovům váhu) plný..."
"Plný čeho?" zeptá se ironicky druhá dcera. "To mi netvrď, že tenkrát rostlo tolik hub, co se vešly do táákhle velkýho koše. To jste po tom lese chodili až do večera?"
"Ále houby do večera", odseknu na tu přidrzlou poznámku, "na houby se musí chodit už po ránu, než je ostatní vysbírají. Domů jsme se vrátili tak před desátou, aby se stihla udělat houbová polívka k obědu. Se ví, že jsme měli plný koš hub. Můj táta, váš děda, totiž tvrdí, že všechny houby kromě muchomůrek jsou v zásadě jedlý. Tak jsme sbírali i holubinky, kotrče, kuřátka a já nevím, co ještě všechno..."
Samozřejmě jsem posluchačům nesdělila, že máma pak vždycky udělala tajně čistku v koši a snad díky tomu jsme všichni dosud naživu. Babička pak nemohla pochopit, že je těch hub po očištění tak "málo", jenom asi čtyři pekáče, a taky nikdy neopomněla dodat:
"A co že nenesete žádný lišky? To já když jsem byla mladá holka, tak jsem chodila na sena, pak jsem se vykoupala v tom rybníce pod Špejcharem a tam bylo vždycky lišek jak naseto - hráááběma jsem je sbírala..."
No jo, ale to už je zase jiná historka, to už se v tom nějak zaplétám. Ten rybník pod Špejcharem je, pokud vím, dávno zanesený bahnem, babička už je osmadvacet let na pravdě Boží a lišky (kromě těch v ZOO) už jsem taky neviděla ani nepamatuju...
"Tak děcka, popadněte hrábě a jde se do lesa na houby", shrne debatu hlava rodiny, zatímco já shrnuju nádobí se stolu.
"Cóó, vždyť už je po desátý, to už budou stejně všechny houby vysbíraný", ozvou se hlasitý protesty. "A vůbec, copak někdo z nás jí houby? Nezapomeň, jak nám bylo všem špatně po tom houbovým guláši nebo co..."
Pravda, pravda. Na to se taky nezapomíná. Od těch dob mi houby kromě kupovaných žampiónů a sušených pravých hřibů nesmí přes práh. Ale stejně, to už si člověk ani nemůže zavzpomínat?
"Jo a mami, až přijedem zpátky do Prahy, upečeš ty kynutý buchty? Já jako, že bys to měla mít zmáknutý, než se z tebe jednou stane babička", pošťouchne mne opět někdo zlomyslně.
No, něco na tom bude. Tradice se maj´ udržovat. Jenže když já bych snad raději vzala ty hrábě a šla k rybníčku pod Špejchar...
Pavla Kolářová
Cesta do Tramtárie a zpět I. aneb Jak jsem se nenaučila albánsky
Ježišmarjá, to je takovej ten stát jak sou ty teroristi s tím hadrem kolem hlavy, že jo? No tak hlavně aby tě neunesli! To byly první reakce, když jsem oznámila okolí, že pojedu do Albánie jako náhradník místo nemocné kamarádky...
Pavla Kolářová
Vzhůru dolů městem Plzeň...
Toto západočeské město má své podzemí, nadzemí, temná i světlá zákoutí, pochází odsud pár slavných rodáků jako Taťulda a Hurvínek, setkává se tu hned několik řek (vygooglete si sami), pijí zde Prazdroj, jo a taky může být místem..
Pavla Kolářová
Tak tu zas máme maturity aneb mongolsky snadno a rychle...
Už dva týdny se prokousávám maturitními písemkami z českého jazyka. U některých se zasměji, jinde zapláču, občas si rvu zoufalstvím vlasy (teda ne doslovně, to by mi na hlavě asi nic nezbylo). Když tápu, co tím chtěl autor říci..
Pavla Kolářová
Jdu po stopách...
Cíl mé špionážní mise je přísně tajný. Je vám snad jasné, že nesmím nic prozradit. Ani naznačovat nemůžu. Pracuji v naprostém utajení, vyzbrojena foťákem nejmenované značky a pestrobarevnou sportovní bundou. Nehodlám splynout s...
Pavla Kolářová
Seberte mu kyblíček a lopatku, když je takovej...
Kdyby to bylo až takhle jednoduché, nebudou kolem nás bitky, souboje, pranice a šarvátky o malá či velká pískoviště. Jenže takhle to bohužel nefunguje. Pískoviště nejde spravedlivě rozdělit. V každé hře musí být nějaký vítěz,...
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...
Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu
Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...
Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky
Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...
Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus
Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...
Stavební parcela 60 512 m2, Draženov - Domažlice
Draženov, okres Domažlice
2 538 375 Kč
- Počet článků 333
- Celková karma 12,24
- Průměrná čtenost 873x