Do Litomyšle nejen za Smetanou

Když se řekne Litomyšl, okamžitě vás napadne jméno slavného českého skladatele Bedřicha Smetany, který se zde narodil 2. března 1824 v místním zámeckém pivovaru a pár let zde i žil. Jenže...

...při hlubším bádání a zkoumání (kecám, stačí se jen rozhlížet kolem a poslouchat slova průvodce) zjistíte, že toto město v Pardubickém kraji je spojováno s mnoha dalšími slavnými osobnostmi jako je Alois Jirásek, Magdalena Dobromila Rettigová, Josef Váchal, Olbram Zoubek a v neposlední řadě Božena Němcová.

To vše a mnohé jiné zjistila v daném místě dvanáctičlenná skupina zdejších blogerů, která se sem vypravila za poznáním, odpočinkem i načerpáním další inspirace (možná by se našly i jiné důvody, ale ty jsou spíše soukromého charakteru...:))

Naše kulturně-poznávací výprava započala na náměstí (jak jinak než Smetanově) poblíž našeho hotelu, který se shodou okolností nachází v domě, kde žila v letech 1839 – 1840 již zmíněná Božena Němcová.

Mariánský sloup – připomíná, že se městu v době morové epidemie tato zkázonosná nemoc jako zázrakem vyhnula.

Radniční věž a místní „orloj“.

Česká buditelka Magdalena Dobromila pořádala v Litomyšli svou slavnou „kafíčkovou společnost“ – neboli společenský salon, kde se scházely vlastenecky smýšlející ženy a trávily čas čtením soudobé české literatury, debatami o společenském dění apod. Na počest této dámy se pořádají v Litomyšli každoročně gastronomické festivaly, kde se mimo jiné i nabízí pokrmy dle receptury slavné Magdaleny Dobromily (neboli: vražte do toho půl tuctu vajec, dvě homole cukru a deset liber másla...)

V nedaleké uličce je pro změnu celá fasáda pokryta sgrafiti podle rytin českého malíře a grafika Josefa Váchala ( 1884 – 1969).

Dalším bodem programu naší výpravy byla návštěva tzv. Portmonea, což je muzeum, v němž je část expozice věnována právě Josefu Váchalovi.

Tyto malby hýřivých barev se řadí do expresionistického období Josefa Váchala.

Žena visící z okapu se nachází na dvorku muzea, jejím autorem je patrně jiný z vystavujících umělců.

Samozřejmně nesmím zapomenout na proslulý zámek v Litomyšli, který patří mezi památky UNESCO.

Fontána se sochami Olbrama Zoubka v zahradách piaristického kláštera.

Ač tomu venkovní teploty moc nenaznačovaly, i sem dorazilo jaro.

Klášterní zahrady

Pohled skrz „magickou kouli“ z obrázku výše.

Tvorba syna O. Zoubka – Jasana Zoubka (tamtéž)

socha zvaná Smíření (opět dílo Olbrama Zoubka)

Další osobnost, která zanechala stopy v Litomyšli – Alois Jirásek.

Následuje řada rozličných artefaktů, o které jsme doslova zakopávali.

Tato noblesní čičina si přála být zvěčněna na piedestalu. :))

Fotka, která vznikla poněkud mimoděk, ale ehm..., proč nevyužít náhody.

Nedělní poledne už bylo ve znamení odjezdů účastníků výpravy do různých koutů republiky. Cestou na autobusové nádraží jsme ještě využili originální lávky nad rušnou silnicí.

Teprve na autobusovém nádraží jsem si uvědomila, že jsem za celou dobu nevyfotila žádnou památku odkazující na slavného litomyšlského rodáka Bedřicha Smetanu. Propásla jsem příležitost pořídit snímek půllitru Bedřichovy jedenáctky (neboť jsem nepivař) a teď pozdě bycha honit.
No tímhle hloupým nápadem už to asi nezachráním, ale co už... Nahrála mi k němu náhoda – před samoobsluhou Billa jsem objevila toto... (čímž se milovníkům vážné hudby omlouvám za takovou trapnou berličku...)

A to je asi tak všechno z našeho blogerského kulturně-povznášejícího zájezdu do Litomyšle ve dnech 11. – 12. 4. 2026.

Tak zas někdy příště. :))