Byznys s lidskou bolestí aneb Proč nevěřím na zázraky...

To si tak říkáte, že až děti vylétnou z hnízda, začnete si užívat: cestovat, věnovat se koníčkům, trávit aktivně čas s přáteli atd. Jenomže, bohužel, málokdy jste řežisérem svého vlastního života...

Přichází to postupně a nenápadně. Ze začátku tomu třeba nevěnujete příliš pozornosti. To, že mne pobolívá koleno po šedesáti kilometrech na kole, je přece úplně normální. A s tím kotníkem, co mi ho před lety chtěli vyztužit šrouby, se taky dají domluvit určité kompromisy – no tak prostě nevolím turistickou trasu cestou necestou, ale na pohodu maximálně tak patnáct kiláků denně. Taky nejsem nejmladší, ne?

A pak začne do vašeho scénáře někdo připisovat další a další nečekané zvraty a nechtěné zápletky: bolestivý rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka, ztráta motivace o něco se snažit a navíc bum prásk... Po patnácti kilometrech „na pohodu“ koleno definitivně řekne: A dost!

Následuje tour de lékaři, fyzioterapeuti, babské rady na facebooku, přátelské rady známých, kteří prodělali něco podobného... Před spaním si místo beletrie čtu odborné články a vědecké studie na téma „operace či ne?“ Chytám se každého stébla – osvědčenými, průlomovými, revolučními i zcela zázračnými metodami, jak téměř bezbolestně uzdravit tělo i ducha se to na internetu jen hemží.

Všechny mají jedno společného: těží z lidské bolesti. V okamžiku, kdy vás něco trápí, začnete hledat řešení, jak z toho ven. Když nepomůžou přátelé a známí, odborníci s tituly před i za jménem, hromady léků, mastí, injekce, ortézy, rehabilitační cvičení a jiné medicínské prostředky, hledáte, co ještě by se dalo ve vašem případě dělat. Kde jinde než na internetu – ten přece všechno ví, všechno zná.

Hlavně ví naprosto přesně, jaké stránky jste si prohlíželi včera, předevčírem nebo před měsícem. Má dokonalý přehled o tom, jaký zaručeně zdravý produkt jste si objednali, jaké online přednášky a podcasty na téma zdraví, psychologie, vztahy, toxické vztahy, manipulace či narcismus sledujete. Pomocí AI vyhodnotí, co přesně potřebujete, a jak vám to sugestivně podsunout, že toto je právě „TO ono“.

Už se pomalu bojím podívat se jen na internetové zprávy nebo předpověď počasí, protože všude na mne vyskakují komerční nabídky různých e-shopů, přírodních léčitelů a mystiků. Samozřejmě mi to nedá a tu a tam rozklikávám, pročítám nové a nové informace o osteoartróze, fasciích, nedostatečné výživě kloubů, úbytku či přebytku té či oné látky v organismu, které způsobují chronické bolesti atd. atd.

Scrolluju mezi příběhy lidí, kteří mají nebo měli obdobné problémy táhnoucí se měsíce či roky. Příběhy o tom, jak podstoupili tu či onu léčbu, operační zákrok, lázně apod. a nic nezabralo, Až teprve šťastnou NÁHODOU narazili na produkt XY. Přestože byli ze začátku skeptičtí, že by právě XY jim mohl pomoci, zkusili to, a ejhle po několika dnech či týdnech, jako by se stal zázrak!

Proč na to nepřišli dříve? Proč jim tuto alternativu nenabídli studovaní lékaři? Proč platili desetitisíce za nefungující preparáty a vyšetření u všech možných specialistů a zde se jim nabízí (samozřejmě právě teď jako na zavolanou s akční slevou!) řešení za „pár“ stovek?

Nechci to nijak zlehčovat, nechci se vysmívat tomu, jak snadné je získat si a zneužít lidskou důvěru. Sama bych mohla vyprávět, k čemu všemu jsem upínala svou naději. Já, která jsem až do nedávna trpěla maximálně rýmou dvakrát do roka a na všechny „bolístky“ mi stačil ibalgin nebo kus náplasti. Teď mám na stole „k snídani“ hromádku léků a vitamínových doplňků a na poličce v koupelně se hned vedle kosmetiky usídlily různé masážní gely, masti a jiná utišovadla.

Nevěřím na zázraky, ale co kdyby náhodou...

Byznys s lidskou bolestí je opravdu velmi vzkvétající odvětví. Dost možná, že některé z těch produktů, zdravotních cvičení či jiných léčebných metod mohou přinést trvalou úlevu. Dokud to nevyzkouším, těžko říct. Kromě různých bizarních kejklů (např. skořicový nápoj se solí, který „údajně“ léčí i některá závažná onemocnění), sotva uvěřitelného šarlatánství a magie s lidskou naivitou (i těchto „zázraků“ je na internetu až až!) se nezříkám i méně běžných postupů. Uvidím, hledám a zkouším...

Zatím tonu v přemíře informací, ještě nevím komu a čemu můžu věřit, ale už nejsem v bodě nula. Je to běh (v mém případě spíše opatrná chůze) na dlouhou trať. Musím věřit hlavně sama sobě a nevzdat to. Naděje umírá poslední.

Vy, kdo jste zažili něco podobného, tušíte, o čem mluvím. Tak vám držím palce, ať najdete právě tu svoji cestu, jak se zbavit obtíží.

Tak zas někdy příště... :))