„Jeden boháč uvěřil v Boha, odevzdal svůj život Ježíši. Brzy na to k němu přišel anděl, že je jeho čas smrti. Boháč se zeptal „Mohu si něco ze svého majetku vzít s sebou do nebe?“ „Není možné si vzít s sebou cokoliv.“ Odpověděl anděl. Boháč však naléhal: „měl jsem tak velký majetek, tak mi nech si vzít, alespoň jednu zlatou cihlu na památku…“ anděl se nechal umluvit. Tak si boháč s sebou do nebe nese zlatou cihlu. Když projdou nebeskou bránu, tak se kolem stojící andělé ptají toho co přivedl boháče „prosím Tě,řekni nám, proč si ten boháč s sebou nese dlažební kostku?“ - vtip Zjevení 21,18 „Hradby jsou postaveny z jaspisu a město je z ryzího zlata, zářícího jako křišťál.”
Církev se hlásí o svůj majetek, který mu „ukradl“ stát, jedná se o majetek, tehdy ne tak vysoké hodnoty jakou má nyní. Z hlediska právního je to asi opodstatněné, i když naúčtovat církvi to, co bylo do tohoto majetku mnohdy investováno a to i za údržbu majetku a pak odečíst od toho peníze, které stát platil kněžím a farářům, možná by jsme se dostali na jiná čísla.
Ale podívejme se na to z hlediska křesťanského, tedy z pohledu Bible. Co nás učí náš Pán Boží Syn Ježíš? Myslíte, že by to žádal zpět? Cítil by se ukřivděn? Ne, naopak ,ještě by se rozhodl na státu nebýt už ani minutu závislý, ale jen na Bohu Otci, takže by přestal brát peníze za svou službu kazatele, faráře a kněze. Tak jak to již v mnoha letničních církvích funguje, sbor si své pastory platí sám, už jen tím, že odevzdávají Bohu Jeho právoplatnou desetinu, nebo-li desátky ,spoléhajíc se na Boží zaslíbení, že se o ně Bůh postará.
Podívejme se do Bible, co o tom říká Ježíš:
„Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou; tomu, kdo by se s tebou chtěl soudit o košili, nech i svůj plášť. Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě. 2Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej. “(Matouš 5,39-42)
„Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou. Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou. Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce. (Matouš 6,19-21)
“Nemějte tedy starost a neříkejte: Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. 4Nedělejte si tedy starost o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení.” (Matouš 6,31-34)
“Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno. Což by někdo z vás dal svému synu kámen, když ho prosí o chléb? Nebo by mu dal hada, když ho poprosí o rybu?
Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré těm, kdo ho prosí! Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi; v tom je celý Zákon i Proroci.” (Matouš 7,7-12)
Jaký je tedy závěr těchto biblických veršů?
Buď budeme popírat toto slovo, to co nás učil Ježíš a budeme se hlásit o navrácení majetku, a vyplácení peněz z kapes daňových poplatníků, kteří se nemohli svobodně rozhodnout, zda jako nevěřící chtějí,nebo nechtějí dotovat církev.
Nebo se vzdáme tohoto pomíjivého majetku, budeme hledat Boží království, budeme se spoléhat na Boží přízeň a pak nebude nutné si dělat starosti, protože On všemocný Bůh se o své Boží děti rád postará, když mu to dovolíme.
Chtěla jsem, aby ti, co nemají nic společného s církví a vírou věděli, že ne všichni souhlasí s návratem církevního majetku, ale naopak si myslí, že to bylo nesprávné rozhodnutí. Ano - odluka církve od státu je neodmyslitelná, ale Ne - vrácení majetku ….
Skutky 17,24-25
„Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, ten je pánem nebe i země, a nebydlí v chrámech, které lidé vystavěli, ani si nedává od lidí sloužit, jako by byl na nich závislý; vždyť je to on sám, který všemu dává život, dech i všechno ostatní.”
1. Korintským 3,16
“Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá?”
