Mně o psím sádle vyprávěli prarodiče (oba ročník 33 a stále živí a zdraví, takže žádné artefakty), jak to krásně zabíralo a jaká je škoda, že se dnes už nedá "sehnat" - oba milovníci psů, sami by si ho neopatřili, ale na jeho zakoupení nic špatného neviděli...

Já sádlo a jeho zápach nesnáším všeobecně, poté, co mi celé dětství sádlem kurýrovali ekzém (na jejich obhajobu musím uznat, že to zabírá nejlíp ze všeho, co jsem zatím vyzkoušela - a nevyzkoušela jsem toho málo, neboť jsem teď v dospělosti obdařená i lupénkou, což je proti ekzému ještě ta lepší varianta).

Variantu s nahřátou bramborou znám, jelikož jsem ale tvor superlíný, vymyslela jsem kdysi (nebo možná někde zaslechla, vážně nevím) ještě lepší zahřívací systém - stačí nahřát sáček neuvařené rýže v mikrovlnce, 0,5 minuty postačí na dobrou hodinu tepla :-D Tak až vám začnou brambory lézt i ušima, můžete plynule přejít na rizoto, haha...

Hezký den a brzké uzdravení přeji!

Psí sádlo je hodně stará klasika, datuje se snad někam do středověku. Také se používalo kocouří sádlo.

Chápu, že máte k těmto produktům odpor, ale naštěstí je dnes mnoho alternativ - vámi zmíněné brambory, hořčičné semínko, gelové polštářky...

V lékárně v produktu s názvem Psí sádlo holt žádné psí sádlo není, jen to má prý podobné účinky  Klamou nás, co tomu nefandíme, ale klamou i ty, kteří na účinky psího sádla věří... Lumpové...

Vím, že se dodnes prodávají v kožešnictví kocouří ledvinové pásy. A i ovčí. Ale kocouří nebo psí sádlo mě doposud minulo. Tomu původu ve středověku, o kterém píšete, určitě věřím. Naštěstí ne vše ze středověkého lékařství se zachovalo Známá zubařka mi jednou vyprávěla o středověkém zubařství, které probírali ve škole - a nejvíc mě vyděsil její výklad, jak se dělaly zubní protézy ze zdravých zubů vykupovaných od chudých lidí...

Tak ona taková elektrická poduška taky není od věci. Nejenže vás zahřeje na hrudi, ale můžete si na ni i lehnout, když vás bolí záda (a nemusíte kvůli tomu vařit kilo brambor).

Pane Milane - to bych musela ze zásuvky vyndat notebook - to neee

Ale když si koupím rozdvojku, tak by to šlo...

Právě kvůli takovýmto lidem EU přejmenovává pomazánkové máslo, když se diví že to vlastně není máslo a že psí sádlo není ze psa

Jiří - a to je zajímavý - nám přejmenují pomazánkové máslo, že tam je málo másla - ale Švýcaři nejsou v Unii - a můžou si dát název Psí sádlo - i když v tom není ani 1% této suroviny...

Koukám, na kelímku mám nápis křenové máslo. Slovo pomazánkové tam fakt není  Křen tam tutově je, fakt bezva na vypálení bacila z krku...

Tak to máte blbý, to nemůžet jíst ani volský oko, dyž ho vydloubli chudákovi volovovi :-) Tygří mast bych taky nechtěl, to je určitě z rozsekanýho tygra, americký nebo francouzký brambory, no proč je sem vozit z takový dálky, když chutnaj stejně jako český a co teprv španělský ptáček, no fuj náký opeřenec ze Španělska, to si radši dám moravskýho vrabce

Volský oko miluju   Vím, že není z vola, ale z vajíčka. Ale třeba ledvinky, vemínka, jazyk a jiné věci fakt neeeeeee

Ty další názvy po původu země taky OK.

Ale sádlo ze psa v lékárně mi fakt přišlo moc mastičkářský - když teď vím, že to není psí sádlo, ale reklamní trik, tak to přežiju  

I když je to vlastně forma negativní reklamy - v našich českých končinách.. Jeden z diskutérů zde popsal, že ho u nich na vsi prodával člověk, o kterém se vědělo, že psy jí...

Tak znova a věcně, žádný srandičky:-) Co že s těma bramborama mám dělat? PS:Kde mám hrudník, vím, nebo se zeptám...

Dani - uvařit, dát do utěrky, položit na hrudník, hajat

Léčba psím sádlem je stará klasika. Užívejte 3x denně polévkovou lžíci vnitřně.

Nemáte-li vlastního psa, vyfasujte na vyškvaření nějakého tlustého z útulku.

 Rád se do Vaší diskuse připojím. Jsem už hodně letitý a hodně pamatuji. Po prvé jsem byl u lékaře v osmi letech s černým kašlem. Do té doby všechny nemoci, spáleniny, odražené paty, nohu na kterou spadl železný pluh, ale nezlomenou, léčila babička s maminkou. Na odražené paty(po skoku bosýma nohama se stromu), zaječí sádlo. Pomohlo to, jaké to bylo nevím, nezajímalo mně to. Při těžkém odkašlávání na prsa skutečné psí sádlo, přiložené papírem na pečení(pvc sáčky neexistovaly), a přitažené obvazem kolem těla. Fungovalo to. Na vesnici žil člověk o které se vědělo, že jí psy. Tam se pro to sádlo chodilo, fungovalo to. Znal jsem ho osobně, byl to celkem spořádaný člověk a mohu říci, že díky tomu psímu sádlu, požíval určité vážpnosti. A vidíte, kupodivu ještě žiju !   

No vida - děkuji za hezký příspěvek  Také bych čekala prodej psího sádla od takové osoby. Holt, naše lékárny asi chtějí požívat také takovou vážnost - ale pod názvem psí sádlo prodávají včelí vosk a bylinky - lumpové...

Doporučím  Vám jak věci přijít na kloub. V knize Moxonův pán a jiné povídky,

autor Ambrose Bierce, najdete povídku Psí sádlo. Pokud v autorovi najdete

zalíbení (já ho našel), tak bych ještě doporučil jeho Ďábelský slovník. To jen

tak na okraj po přečtení Vašeho blogu. Přeji hezký den. 

Díky - ráda si počtu

S chutí jsem se zasmála. A koukám, že jste stejně správná jako já, taky si všude řeknu svoje, obzvláště v lékárnách, tam to potřebují jako koza drbání.

Rada proti nachlazení a kašli: Do medu jsem si naložila na tenké plátky nakrájené zázvor a citrón - nechat vyluhovat a pak jen přelít vroucí vodou - výborné

Když se Járinka zasměje, tak vohejbaj se koleje. Oh, yeah