2021: Evropská odysea

Nápis Evropská federace se skvěl na kapotě nablýskaného mercedesu, na kterém bylo na první pohled vidět, že konstruktérům dalo hodně práce, aby auto nepřípomínalo tank. Vůz pomalu zastavil. Ramena všudypřítomných goril zapadla do sebe tak dokonale, že vytvořila neprodyšnou zeď. Ještě než se otevřely dveře, agent Schwarzenberg naposledy zkontroloval odstřelovače na střechách. Kývnul hlavou, akce mohla začít.

Nikde žádný odpor, nikde žádný konflikt, všechno probíhalo podle plánu. V místnosti už byly téměř všechny židle obsazeny. Jen v čele stolu bylo prázdné křeslo, které připomínalo trůn. Těžké dvoukřídlé dveře se majestátně otevřely a za nimi stála energická stará dáma. Rázným krokem přešla místnost a až potom si uvědomila, jaké ticho se v sále po jejím vstupu rozprostřelo. Kamenné tváře bez úsměvu, mají strach, pomyslela si a dosedla na trůn. Když se rozhlédla, viděla nejisté oči přítomných pánů ve skvěle padnoucích oblecích zelené barvy. I tohle jsme nakonec prosadili, pochválila se v duchu. Jen dva lidé měli oblečení jako z karnevalu. Jeden měl na sobě špatně padnoucí oblek pierota v červenomodrobílé barvě, ten druhý měl na sobě růžový maďarský kabátec a čapku z chlupů.

Agent Schwarzenberg se jako vždy u těch dvou zastavil a nastavil jim své holínky. Oba okamžitě klekli a začali leštit. Významně se rozhlédl, zachytil pohled staré dámy a jeho křivá pusa se roztáhla do tichého, ale o to šílenějšího úsměvu. Stará dáma se neudržela a její koutky také na malý okamžik vylétly nahoru. Kdyby jenom věděl, čemu se směju, problesklo ji hlavou.

"Dnes musíme podepsat dohodu o vytvoření obranného fondu na ochranu evropských hranic. Jsme tu proto, abychom si uvědomili naléhavost tohoto kroku v dnešní pohnuté době. Musíme ubránit evropské hodnoty a musíme to udělat hned!"  Bouchnutí do stolu zapůsobilo jako budík. V celém sále to zašumělo a ozval se nejistý potlesk. O chvilku později už tleskal celý sál a ozýval se pískot. Agent Schwarzenberg kopal do koše na odpadky.

"Už dopředu jsme promysleli nezbytné kroky, kterými vás nebudu zatěžovat, jen mi věřte, že jsme vybrali nejlepší možnou variantu." Sálem se zase rozlehl potlesk. "Musíme jít hrozbě naproti a ukázat, že se nebojíme."  Někteří ani nepřestávali tleskat." Je třeba dát na piedestal solidarity a prosperity nevyhnutelné oběti, abychom už nikdy nemuseli čelit takovým krizím". Stará dáma se odmlčela a pohledem sjela na sklenici vody.

"Rozhodli jsme, že fond naplníme 1 biliónem eur na nákup nezbytných prostředků. Bude se jednat o švédské Gripeny, německé tanky, italské samopaly, rakouské Pandury a ostatní sežene Francie." Agent S. mluvil potichu, ale všichni dělali, jako že mu dokonale rozumí. "Na jednotlivé kapitoly můžete nahlédnout ve stručné podobě ve složce před vámi. Na konci zprávy máte uveden příspěvek, který je vyžadován od té které země. Dole stačí podepsat, děkuji."

Sál se naplnil cvakotem propisek hned potom, co agent domluvil. Nikdo nic nečetl, stejně to nemělo smysl, každý hned věděl, že je to dokonale promyšlený plán a že je třeba plnit roli jednotlivých protektorátů. A stejně nemá cenu odmlouvat, přeci nechtějí dopadnout jako ti dva kašpaři vzadu u odpadků.

Schůzka skončila tak rychle, jako začala. Podepsané složky doputovaly až ke staré dámě, ta s jistotou stokrát opakovaného jedním pohybem složky srovnala a strčila do tašky. Při odchodu se ještě na malou chvilinku zastavila u dvou exotů v maškarním a s pohrdavým úšklebkem jim potichu řekla: "Zanedlouho dostaneme to, co jsme chtěli. Lidé z Evropy už nebudou moct utíkat přes vaše území pryč a pak už konečně vytvoříme společný životní prostor a vy, vy dva, vy u toho nebudete."