Američania po večeroch pred spaním majú zvyk prečítať si niečo z biblie, takmer v každom hotely v USA nájdete pri posteli bibliu.

Američania si na rozdiel od vás a pár jednotlivcov dokážu odniesť z biblie pozitívne veci, títo ľudia sú sebavedomí, sú vzdelaní, nepatria medzi pomatencov, popletencov...

Na to, aby člověk byl fanatik, potřebuje jistý druh povahy - řekl bych, že musí být poslušný, statický, konzervativní, nekreativní, nedobrodružný atd a tak podobně. Pak setrvá u víry až do smrti a věří tomu, co mu Židi (dvojznačně) nakukali. Dokonce může být i šťasten a nebo naopak brutálně nešťastný, protože se bude pořád až do konce bát Božího soudu...Měl jsem jednu babičku pevně věřící katoličku (druhou jsem nepoznal) a ta se až do konce, do svých 90 let pořád modlila, modlitební knížka byla její jediná četba. Svět kolem byl špatný, protože nevěřil tak jako ona. Neměla těch 90 let vůbec jednoduchých. Nakonec už byla skoro slepá, nemocná s páteří. Smrt jí byla vykoupením, řekl bych.

Pro většinu takových lidí je členství v nějaké takové sektě pradoxně vlastně opravdu "spása", protože bez ní by si stejně nevěděli se svým životem rady. Sekta a dogmatická víra je pro ně určitým druhem "pojišťovny štěstí", u které si zjednali životní pojištění.

Vtipné na celé věci je, že svědkové Jehovovi vlastně ani nejsou křesťané, byť se za ně vydávají. Své pojmenování odvozují od Izajáše 43:12 a 44:8, ale pokud si čteme celý kontext, je jasné, komu je toto označení určeno: Židům, nikomu jinému. Pokud se dočteme až k 62:2 a 65:15, zjistíme, že přijde nové, jiné jméno. To je pak "zjeveno" ve Skutcích 11:26 - křesťané. Křesťan je pak svědkem Ježíšovým, jak můžeme zjistit například Janovi 15:26,27, Skutcích 1:8, 13:31 atp.

Vedení SJ šlo dokonce tak daleko, že si zfalšovali překlad NZ tak, aby tam, kde se přiznává božství Ježíšovi, nahradili ho Jehovou. Například Římanům 10:13 - kdo vzývá Jehovovo jméno. Jenže správně tam je - kdo vzývá Pánovo jméno. Kdo je tím Pánem, najdeme kousek před tím, v10:9. Kontext dál pokračuje s tím, že tím Pánem je stále Ježíš. Podobně je to v Ří 14:8, kde si VRO svévolně nahradil Pána Jehovou. Kontext 14:9 však opět jasně říká, že tím Pánem je Ježíš.

Dobré je, že tyto nesrovnalosti lze zjistit i čtením PNS - jen je třeba být pozorný. Při pochybnosti, zda člověk správně rozumí, lze použít jiný překlad a člověk hned zjistí, co nehraje. Svědek případně může nahlédnout do meziřádkového překladu a tam také najde, co v textu má správně být.

Můj závěr je jasný - VRO je podvodník, který svádí věřící na scestí, od Ježíše.