V samotném nitru chladné betonové beznaděje a Mnichova.

Beznaděj, zrada, ale i obrovského hrdinství, tehdejšího umu a stavitelské dovednosti. Parametry stavby, jejíž výstavba trvala necelý rok.  A to vše s tehdejší technologií a technickými možnostmi a neskutečné lidské dřiny.

"Svobodu lze ztratil lehce,
těžká je však cesta k jejímu znovunabytí “.

Když jsem dnes uplakanou krajinou stoupal od turisticky oblíbeného místa u Nového Města nad Metují - Pekla, směrem k Jiráskově chatě, skutečným cílem byla návštěva pevnosti Dobrošov, která byla vybudovaná v rámci československého opevnění severní hranice, proti rozpínajícímu se Německu.

Opevnění znamenalo vyprojektování, výstavbu a vyzbrojení mnoha typů bunkrů. Pevnost byla projektována jako komplex šesti bojových a jednoho vchodového objektu. Všechny tyto objekty byly v podzemí propojeny systémem chodeb a sálů. Posádku mělo tvořit 571 mužů VI. praporu 18. hraničářského pluku s velitelem pplk. gen. štábu. Úkolem tvrze bylo pomoci uchránit část Kladského průsmyku, koridor při řece Metuji ve směru Náchod, Česká Skalice, Hradec Králové.  

Stavba začala v roce 1937 a práce rychle postupovaly, ale v roce 1938 byly definitivně zastaveny. Za dobu prováděných prací bylo vyrubáno 1750 metrů spojovacích chodeb a 750 metrů podzemních prostor, kterou vedou v hloubce 20 – 39 metrů pod povrchem terénu.

V květnu 1937 pak bylo vyhlášeno výběrové řízení na výstavbu tvrze, kterého se zúčastnilo osm civilních stavebních firem. Zakázku získala firma Kapsa a Müller z Prahy, která staveniště převzala 28. 7. 1937. Prvním stavebním dnem bylo 13. září 1937. Tvrz tvořila čtvrtý stavební podúsek ženijního skupinového velitelství (ŽSV) V. v Náchodě. Odpovědnou funkci stavbyvedoucího zastával škpt. stav. Ing.Vlastimil Zeithamel. Velitelem vojenského stavebního dozoru byl jmenován škpt. žen. Ing. František Zavadil, který byl také projektantem tvrze.
Předložený rozpočet na stavbu činil necelých 34 miliónů korun a termín dokončení byl stanoven na 24 měsíců. Zpočátku zde pracovalo 490 dělníků, v srpnu a září 1938 potom 990 osob, z toho 30 techniků a úředníků. Práce byly dobře organizovány a probíhaly ve vysokém tempu. Do osudných Mnichovských událostí v září 1938 bylo vyrubáno podzemí v celkové plánované délce tj., necelé 2 km spojovacích chodeb a 0,75 km sálů. Na povrchu byly stavebně dokončeny tři objekty – dělostřelecký srub Zelený a pěchotní sruby Můstek a Jeřáb. Proinvestováno bylo okolo 19 milionů Kč.
Po Mnichovské dohodě bylo opevnění ležící v Sudetech, bez boje podstoupeno Německu.                                        Čerpáno zde:

Když jsme společně s ostatními návštěvníky vstoupili do komplexu pevnosti Dělostřeleckým srubem NS 75 pojmenovaným „ Zelený “ okamžitě na člověka padne zvláštní betonová majestátnost stavby, lidských osudů stavitelů a dělníků, ale i tehdejších vojáků, kteří se na službu vlasti v oněch tragických letech připravovali. Navíc, když si člověk uvědomí rozsah celé stavby, termíny dokončení jednotlivých stavebních etap, skoro oněmní. Do nejmenších detailů naplánované a propracované zázemí pro vojenskou posádku, ale i propracovanost plánovaného umístění zbraňových systémů a promyšleného systému obrany objektu….

A když jsme scházeli do těch nejspodnějších pater po 171 schodech do hloubky 32 metrů jako by tam člověk cítil dech minulosti. Minulosti, která je pro někoho již dávno zapomenutou minulostí, pro jiné jakýmsi mementem tehdejšího vývoje naší vlastní země, ale rovněž kontinentu jménem Evropa.
Když člověk prochází všemi těmi spojovacími chodbami, upravenými sály připravenými nejen pro uložení zásob, ale i pro život vojenské posádky v podzemí tohoto komplexu, nemůže nevzpomenout i na všechny dělníky, kteří tam pracovali.

Dělostřelecký srub "Zelený" je největším postaveným objektem na tvrzi. Krycí vojenský název dostal pravděpodobně podle jména majitele, na jehož pozemku byl postaven. Jeho délka je 47 m, šířka 16 m a výška 5,75 m.
Betonáž tohoto objektu proběhla ve dvou etapách. První část, oddělená dilatační spárou, byla vybetonována za 5 dní (3.-7. 9. 1938), druhá v době mobilizace za 9 dní (20.-28. 9. 1938). Na postavení objektu se spotřebovalo 5520 m3 betonu. V ochranném příkopu srubu stojí betonové sloupy, které sloužily jako podpěry pro manipulační plošinu při betonáži objektu.     Čerpáno zde:

Spojovací chodbou jsme se pod vedením paní průvodkyně vydali dál do Pěchotního srubu „ N-S 72 Můstek “. Srubu, na kterém německá armáda zkoušela jeho odolnost a testování nových německých zbraní. A tak na konci spojovacího tunelu jsme vystoupali po 262 schodech úzkého schodiště, aby se před námi otevřel poškozený interiér:

V lednu roku 1943 proběhly na tomto objektu cvičné testy zbraní a munice německého dělostřelectva. Němci zde vyzkoušeli podkaliberní  protibetonové střely Röchling. Zkoušky trvaly celý týden a místní občané museli ráno odejít ze svých domovů a večer se mohli znovu vrátit. Kromě těchto střel zde Němci použili i děla ráže 15 cm. Postavení německého dělostřelectva bylo 150 až 300 metrů vzdáleno od objektu. Za celý týden ovšem Němci nedosáhli průstřelu týlové stěny objektu. Čerpáno zde:

Když jsem opouštěl všechny ty betonové prostory vydávající se na zpáteční cestu, jakoby i to uplakané počasí vyjadřovalo ty mé pocity. A byly to pocity nepříjemné. Z naší vlastní  historické nepoučitelnosti, ale i ze slov „ že je vše už dávno“ nebo „ že už se to nemůže opakovat “, které tak nějak slýchám čím dál častěji.

V nitru betonových nadějí

A ještě na jedno jsem si v tom betonovém chladu vzpomněl. Na projev generála Jana Syrového z 30. 9. 1938, ze kterého vybírám krátký úryvek:

V Mnichově sešly se čtyři evropské velmoci a usnesly se vyzvat nás k přijetí nových hranic, které odloučí německé kraje od našeho státu. Měli jsme volbu mezi zoufalou a bezvýslednou obranou, která by znamenala nejen obětování celého dospělého pokolení, ale i dětí a žen. A mezi přijetím podmínek, které v bezohlednosti jsouce položeny po nátlaku bez války, nemají příkladu v dějinách. Chtěli jsme přispěti míru, rádi bychom byli přispěli, ale nikoli tak, jak to na nás bylo vynuceno. Byli jsme opuštěni. Zůstali jsme sami. Všechny státy evropské, také naši sousedé na severu a jihu stojí ve zbrani.

Úplné znění tohoto projevu naleznete zde a autenticky poslechnout zde :

Upozornění:
Nacistické symboly jsou součástí dynamické ukázky a nejsou propagací fašismu, od kterého se autor veřejně distancuje.

Osudové okamžiky 1938