Pavle, moc mne nechvalte, já to nemusím. K tomu Kohoutovi ještě dodejme, že jeho a Hilarův Hamlet byl vlastně generační. Skončila jatka první světové války a svět se vyrovnával s novou realitou. Kdyby tenkrát existovala pověstná Ovčáčkova Pražská kavárna, bylo by to její hlavní téma. Tedy ten slavný Hamlet v ND. A po smrti mistra se tradovalo, že ho teplí kamarádi dost rozkradli, pohřbívai ho v divadelním kostýmu a velmi snad tenkát pomáhala manželka J, Kemra, herečka E. Fousková. Ale jinak byl právem obdivovaný a ctěný.

Josefe, předně Vás zdravím. Já vím, že chválit nepotřebujete, ale na druhou stranu je pravda, že Jste mi tohoto umělce připomněl právě Vy a tak to je i férové přiznat. Bohužel ty informace o jeho konci jsou nejspíše i pravdivé. Josefe, sice Váš trošku naštvu, ale děkuji za ten námět. A děkuji za návštěvu a komentář. Vážím si toho moc.

Zdravím Tě, Pavle! Vždy mě fascinuje, když dětský sen přejde v realitu.

Tome, je to tak. Každopádně ti moc děkuji za návštěvu a za komentář.

Zažil jsem ho v kině, kam jsme často jako kluci chodili. Dnes mi jeho srozumitelný hlas zněl opět v uších, díky, Pavle!

Horste, já děkuji tobě za návštěvu a za komentář

diky, jsem vdecna za kazdou vzpominku na velikany umeni.

Jaro, já děkuji za návštěvu a za komentář. Na mnohé se zapomíná a je to škoda. A tak se snažím jen malinko ty osudy a život připomínat.