- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
To není úplně k smíchu, s tématem o sebereflexi to ale souvisí. Ve zmíněném filmu sice s autorem článku zcela souhlasím, ale moje reakce patřila tomu, kdo označil zmíněného herce za antikomunistu. Ten byl však přesvědčen o správnosti ideje stále. Myslím, že zrovna členství ve straně a věrnost komunistické ideologii k těm nepříjemným otázkám patří. Vám to možná připadá směšné, ale pro jeho generaci to často bylo otázkou klíčovou. Jde o lámání charakteru a víry (ideologie).
Vám se jistě zdá otázka víry ušlechtilejší, ale pro mnohé byla strana náhražkou za náboženského Boha. Po té postupně zjistili, že "Bůh je mrtev". Prozření a zpochybnění či zhroucení toho, co považujeme za svůj vnitřní ideál a pevný pilíř duševní architektury, patří k nejhorším ranám naší integrity. Položit si otázku zda jsem život a své přesvědčení zasvětil chiméře je nanejvýš existenciální.
Pochybuji ovšem, že byste mi mohl porozumět, tak se smějte dál.
Pro drobné vysvětlení, čemu se usmívám. Pokud někdo při komentáři druhého posuzuje, nemám námitek. To je naprosto OK! Ale pokud by ho odsuzoval, tam se opravdu usmívám, ty naše lidské soudy mohou být velmi nespravedlivé.
Přeji Vám hezký den!
Moc krásná úvaha. Díky za ni. Někdy je nutný se zastavit a pokládat si i nepříjemné otázky. Vzpomínám na starý, krásný film s půvabnou Audrey Hepburn The Nun' s Story. Hlavní postava vážně onemocní při misijní práci kdesi v Africe. Leží na lůžku a ptá se sama sebe. To jsme musela až onemocnět, abych dokázala Bohu poděkoval za každý den?
Zdravím Tě, Pavle a hezký večer!
P.S. Musím se smát komentářům, kde se řeší jestli ten či jiný byl komunista....
Tome, děkuji ti nejen za návštěvu, ale i diskusní příspěvek. Někdy je třeba se zastavit a popřemýšlet.
To že člověka stáhne sebou vír uspěchané doby, ještě nemusí být sobeckost. Třeba když se povinnosti valí ze všech stran, tak jeden nemá ani čas nebo sílu být nesobecký, rozdávat když není z čeho, atd. Možná to není jenom chyba toho jedince, ale téhle doby. Já vím, zní to dost alibisticky, ale kdo z nás si může dovolit říct stop, teď se budu věnovat lidem kolem sebe a nebudu sobecký, kdykoliv se mu zlíbí?
Díky za zajímavou úvahu.
Pavlo, předně děkuji za návštěvu, ale i za diskusní příspěvek. Když jsem toto téma začal psát, nemohl jsem se právě ubránit tomu, napsat to v co nejširším kontextu všeho, co přináší právě dnešek a ta modernost doby. Pavlo, co Vám na to odpovědět, když v těch argumentech je jistý díl pravdy, nicméně jsem přesvědčený, že je nutná ta sebereflexe, neboť ten, kdo to nakonec nejvíc odnese, jsme my sami.Přespříliš a rychle se vzdalujeme hodnotám života, zapomínáme na to, že jsme přírody a že jsme tak smrtelní. Pavlo, ještě jednou děkuji za přečtení.
Pavle, máš hlavu dumavou
Přemýšlím. Už to hodně bolí. Naskakuje mi Macháček i Valja Stýbková u které jse kdysi ležel, když vedla nějaký odbor v nemocnici. Shodou okolností ona myslím komunistka, on antikomunista dost ostrakizovaný. Ale sešli se dobře jako tvůrci.
Josefe, i když to bolí, já jsem rád, že mi to mé psaní vždy doplníte nějakou vzpomínkou. A tak děkuji nejen za ni, ale rovněž za přečtení toho mého povídání.
Ano lidé a každý z nás bývá mnohdy sobcem. Jen kvalitní člověk to přizná a včas napraví. Budeme-li spravedliví a pozorní v rodinách, bude i naše společnost slušná a mravní. Vám .
Pane Miroslave, nemám k tomu co dodat, snad jen, že Vám děkuji za návštěvu a výstižný komentář
když si to člověk uvědomí, alespoň na okamžik, nežil marně - došel svého poznání
Jani, beru to právě tak, jsme lidé, tudíž omylní. A tobě děkuji za návštěvu a za komentář.
Machacek byl machr! a Tobe jdou hezky tyhle uvahy o rychlosti, civilizacni nevlidnosti, neustalym spechu a prehlizeni
ja se tomu vsemu "branim" psanim o obycejnostech...lidi na ne nemaj v beznym dni cas, tak je snad objevjej aspon v mejch blozich
Marku, ale to je přeci dobře, oba píšeme a publikujeme po svém. Právě to vzájemné doplňování úvah o životě v našich textech nabízí lidem zábavu, ale i zamyšlení. A já si myslím, že na to jdeme společně s dalšími dobře. A tobě Marku, děkuji za návštěvu a za komentář.