Třpyty a odlesky, aneb malá vzpomínka na jednoho fotografa.

Při pročítání jedné knihy, mězaujal jeden citát Františka Drtikola. Fotografa, jehož jméno se postupem času vytrácí z paměti lidí. A tak, když zveřejňuji mé dalš černobílých pokusů, přináším právě na něho malou vzpomínku.

„Jmenuji se Drtikol. Drtil jsem kola, která mě svírala. Jsem fotograf. Fotografoval jsem světlem. Píši do duší lidem světlem poznání.“ 
František Drtikol

František Drtikol (3. března 1883 Příbram - 13. ledna 1961 Praha) byl český fotograf tvořící v letech 1901 až 1935, příležitostně se věnoval i grafice a překladatelství. Proslavil se zejména svými portréty a akty ve stylu pozdní secese, později ovlivněné kubisticko-futuristickými prvky. Je řazen k nejúspěšnějším českým klasikům fotografie aktu všech dob.  Je znám také svou duchovní praxí východních učení, především buddhismu, a je označován za patriarchu českého buddhismu.

Čerpáno zde:

Ale zpět k mým fotografiím.
Čím více se věnuji právě černobílým záběrům, tím více si uvědomuji, že vytvořit snímek s patřičnou vypovídající hodnotou je nelehké. Zejména, když člověk "vytváří"  třeba ta prazvláštní zátiší.........

Fotografie se po kliknutí zobrazí v plné velikosti