Dneska jsem si znovu pustil přiložené video...., je přkrásné! A uvědomil jsem si, že není jen o těch krásných stvořeních, ale i Tobě, Pavle!

Z komentářů mi teď došlo, źe Vám zůstal druhý i když vím, že to smutek nepřikryje....

Z fotografií je vidět, že se u Tebe měli moc dobře a že Tvůj cit dokázali i vracet.

Labrador dcery je často k nepoznání. Z bahna vyleze ve stavu, kdy by mohl být považován za všelicos

no a ještě si spokojeně mrmlá

Jo, naparfémovaný pes, to známe. Když to Cliff udělal poprvé, musela mamka použít svůj šampon... Drápky jsme doma nestříhali nikdy nikomu, to by asi byly boje...

Aspoň Klárko vidíš, jak jsem to měl těžký Ale krásný

Pavle, vzpomínání jsem si přečetla, i se usmála. Vidím, že jsem o hodně přišla - s koupáním ani stříháním drápků žádné problémy. A to video nedám...na to nevidím...Tak až někdy...

Maruško, ono to video je takové o životě , pro mě smutné. Nemohu si ho sám ještě pustit. Maruško moc děkuji za přečtení a za reakci.

Pavle

Honzo, moc děkuji za návštěvu

Tomu druhému pejsku je také smutno jako Vám.? Nebo jsou nahoře už spolu?

Radko, toho druhého naštěstí ještě máme, ale smutníme všichni. A já děkuji za návštěvu