Pavlíku, to je bomba

Dáši, díky moc za přečtení a komentář

Pavle, to je fakt super solidární přístup! Ale zase...je to u tebe překvapení? Ne.

Tak

Maruško, to nevím, já jsem prostě svůj. A tobě moc a moc díky za návštěvu a podporu.

Pavle, držím palce, musí být líp

Jitko, věřím že bude. A tobě moc děkuji za návštěvu a za podporu.

Frajer udělá, co chce,

velkej frajer ví proč.

Vladimíre, nevím, já to beru jako slib a vyjádření podpory. Každopádně moc díky za přečtení, podporu a za příspěvek

Pavle, dobrý krok. A posléze, když vlasy začnou znovu růst, měl by sis je nechat narůst taky, nejen na 3 mm, ne?

Ivanko, díky moc za návštěvu a komentář. Kdepak, jak to je delší než 3 mm už jsem nesvůj

Josefe, velmi děkuji za nakouknutí

Koneckonců vlasy muže nedělají, ale za to že jste svým daným a splněným slovem podpořil blízkého člověka, máte můj obdiv a

Pavlo, velmi Vám děkuji za návštěvu a komentář, ale jen jsem udělal to, co snad většina z nás.

Ze 3mm na 0 to fakt takový rozdíl není.

Klárko, no právě, já myslel jak ozářím

Jste velmi empatický muž. U těch onkologických onemocnění je to člověk od člověka velmi různé, co se psychické stránky týče. Na každého ta situace působí jinak. Něco málo o tom vím, protože jsem jedna z potrefených a během své dlouhé léčby jsem potkala spoustu lidí, v čekárnách se toho člověk dozví

Já sama jsem o vlasy přišla 2x, protože to bylo chemo-operace-chemo. Mne v rodině s holou hlavou neviděla živá duše, jedině paruka nebo šátek. Dokonce jsem se odmítla předvést vlastní matce. Docela mne ale pobavilo, když mne tenkrát potkala v MDH po delší době manželova sestřenice a říká: Maru, vypadáš dobře, jdeš od kadeřnice, že? Moje vlastní vlasy jsou totiž tragika a žádná kadeřnice na světě by nedokázala zázrak. Řekla jsem jí to až později.

Před takovými 30-40lety by ta moje záležitost byla utrpení a bylo by to na "odpískání". Dnes je to vše mnohem vymakanější, takže si člověk nemusí odříkat příliš mnoho. Třítýdenní interval mezi chemoškami jsem si rozdělila takto: 1.týden lehká jogurtová strava, zeleninové šťávy, 2.týden - normální+pivo, 3.týden - kachna, řízek, gulášek, vše zalito plzní, neb jsem se na tu mrchu přece musela posilnit. Upozorňuji, že nejsem alkoholik, normálně jsem spíš nedělní pivař.

Přeji, ať to v rodině v pohodě zvládnete a ať to dobře dopadne. Člověk vydrží fakt hodně.

oprava...MHD

Pavle, jste prostě bezva chlap. Abyste věděl, je vás takových víc! Mám kamarádku, když jí bylo 27, dostala leukemii. Je projektantka, pracovala v ateliéru se samýma chlapama. Měla nádherný dlouhý vlasy...když o ně přišla, všichni její kolegové se oholili dohola a dokud jí nenarostly vlasy, byli s ní na jedné holé lodi...když ležela ve špitále, přišli za ní na návštěvu jak jeden muž bez vlasů...no to prostě muselo dopadnout jedině dobře!

Zuzanko, a je to tak správné. A mě jste potěšila nejen návštěvou, ale i krásným komentářem. O těch věcech se musí mluvit, protože ačkoliv se tomu bráníme, tohoto onemocnění přibývá. Zuzanko, ještě jednou moc děkuji za ten doplněný životní příběh.