Dnesni mladi budou za par desitek let taky rikat, co vsechno te mlade generaci chybi ...

S obsahem blogu plně souhlasím. Kantořinu jsem dělal 33 let na průmyslovce jako odborný učitel.

Přidám jen to, že výchova zejména v rodině, ve škole, ale i ta co je prováděna mimovolně společenským životem, je přípravou  jedince na vstup do lidské společnosti. Je to značně individuální práce. Jak vychovávaný, tak i vychovatel jsou individua.Z toho důvodu mohou být i návody "jak na to" velmi obecné. Jisté je jen to, že je to velmi namáhavá práce vyžadující velké úsilí a to hned od narození až "po vstup do života".

Kdo měl více dětí tak ví jak i sourozenci jsou značně odlišní. Je zbytečné v této tématice jít do podrobností, vždyť každý normální člověk byl i dítětem i vychovatelem.

Nejhorší je úkaz dnešní doby, který v minulých časech asi vůbec neexistoval. Je to v mnohých případech to, že se výchova vůbec nekoná, resignuje se na ni. Pro všechny je to pohodlné, nevyžaduje to žádné úsilí. Často i různí "osvícenci" mnohdy i vzdělanci v tomto oboru tvrdí, že již narozený jedinec je osobnost, kterého výchova zbavuje jeho jedinečnosti. Mnoha lidem to zní dobře, vždyť to jde bez námahy. Bohužel má to neblahý dopad i na druhý důležitý proces přípravy člověka na život a tím je vzdělávání. Osvícený učitel netrápí žáka nějakými nároky, žáci to mají rádi a rodiče dostávají dobré zprávy ze školy, jsou spokojeni že mají nadané dítě.

Tato cesta je snadná pro všechny zainteresované, ale nemá cíl.  Dospělý jedinec je bezradný, nezná žádná pravidla chování, nic dobře neumí a může mít i řadu vysvědčení.

Je trvale nešťastný, nechápe, že žije v konkurenčním prostředí, všechny okolo obviňuje a ví jistě, že je všude bordel, kvete podvod a jiné neřesti, které on má jistě menší než ti okolo. Ostatní lidské tvory nemá rád a často nemá rád ani sebe. Rád se připojí k silnému jedinci co mu něčím imponuje a stane se jeho fanatickým vyznavačem. Posiluje si sebevědomí vším co se nabízí. /militantní ideologie, drogy......aj.

Nejsem zastáncem mlácení studentů, ale na každou školu bych dal cedulku, že v budově školy neplatí demokracie a šéfem ve třídě je učitel.

Škola je vězení.  Aby tedy fungovala, musíte ji jako vězení vést.  Pak vykazuje jakési výsledky.  Anebo musíte vzdělání odstátnit a přenechat ho svobodnému trhu.

Pane Autore, také souhlasím s každým slovem! Mějte se hezky a snad, možná, společnost pochopí, že jde o cestu do "pekel". Přál bych jí to, tím i sobě, všem. MB

pane Martine, děkuji za uznání.

Možná právě díky tomu dřívějšímu neustálému vštěpování dogmatu, že každý učitel je nezpochybnitelná autorita, se dnes stále spousta lidí hrbí jen proto, že je někdo rádoby autoritativně zastrašuje :)

Pane Boháčku,

myslím, že Vám rozumím, a v určitém smyslu i souhlasím, ale realita je taková, jaká je. Nejde o nějaký návrat k "starým, dobrým" pořádkům. Jsem si jist, že Vy vychováváte své děti a Ti, se podle toho chovají - využíváte "nový" směr, děti ho přijaly a respektují ho, bohužel takových, jako jste Vy, Vaše děti, není mnoho. Děti s gustem, přirozeně, systém využívají, neb kopírují realitu svého okolí, rodiny, všech... Mějte krásné dny!

MB

   JSem už poměrně letitý. Narodil jsem se před II. světovou. Pokud se rákosky a tělesných trestů týče, nešetřili nás. Přesto jsem na učitele nezanevřel, rád na to vzpomínám. Život se také nežije ve vatě. (Jak pro koho).  To co s námi dělali na vojně v přijimači, by dneska bylo prohlášeno za tvrdou šikanu. Ono to tak bylo, ale museli jsme zatnout zuby a přežít. Slabší povahy se hroutily,  ta hranice byla někdy opravdu tvrdá. Rodiče v případě potřeby,(hlavně otec), neváhali jít pro včasné varování daleko, lepší než domluva. Na některé případy si pamatuji dodnes.  JSem zastáncem přiměřených tělesných trestů, děcka neví co je to fyzická bolest. Ty stupidní počítačové střílečky z nich dělají nesmrtelné, když dojde do tuhého, zhroutí se. 

tohle je výchova vhodná pro válečný stav, ale nehodí se pro stav míru

Souhlasím s každým slovem a dávám karmu

Domnívám se, že největší chybou dnešní doby je to, že i rodiče podrývají autoritu učitelů a škol. Můj syn bude letos maturovat a z původních cca 30 žáků v 1.ročníku půjde k maturitě necelá polovina - a ten zbytek? Ano, našlo se pár studentů, kteří na studium nestačili, ale většina z nich měla problémy se školním řádem (počínaje kouřením, konče neomluvenými absencemi) a rodiče? Místo toho, aby své ratolesti postavili "do latě", tak někteří psali stížnosti na školu. Snad měla škola štěstí, že nenarazila na nějakého horlivce práv dítěte a mládeže, či měla veškeré prohřešky podrobně zaevidovány a řešeny, ale veškeré kontroly se obrátily proti stěžovatelům. Vždyť mi rodiče mnohdy nemáme zájem vědět, jak prospívají naše děti. Co dodat k tomu, když jsem přišel na třídní schůzku mé dcery (maturovala v roce 2013) a byl jsem tam, kromě třídní profesorky, sám...

pane Petře, ano i v tomto vidím zásadní problém - podrývaná autorita. Na druhou stranu, ne každej má dar býti dobrým učitelem a to je taky o poslání.

1-Nepleťte si autoritu se strachem.

2-Člověk dítě učí příkladem. Dítě se učí nápodobou a to co dospělý dělá má mnohem větší váhu, než to co říká. Tedy problém je v tom, co děti vidí kolem sebe.

3-fyzickým trestem se dítě učí jednak to, že ten silnější může bít slabšího a jednak to, že konflikt se řeší násilím.

Vřele doporučuji knihu Respektovat a být respektován.

Vážený pane Tomáši, děkuji za doporučení. Možná bych jen malinko doporučil, přečíst si to ještě jednou.Nikde jsem nevyjádřil to, že to je jediná cesta a cesta nejpříkladnější. PS: já jsem občas dostal, a rozhodně se neřídím stylem, že silnější může mlátit slabšího spíše naopak