Pojem " být chudý " záleží také od nároků, jaké si každý určí. Je fakt, že s minimální mzdou se těžko vychází, ale zase odměna za práci daná vzděláním, důležitostí profese ... prostě tak to je a bylo a bude..

Pavle, mou otázkou je, už tě dneska někdo dostal APRÍLEM?

Jitko, moc děkuji za přečtení a komentář a vinšuji krásné Velikonoce

myslím že na některé otázky se odpověď hledá moc těžko-pokud vůbec existuje moc pěkné zamyšlení-a vhodně načasovanépěkné velikonoční svátky

Libuško, moc děkuji za návštěvu a komentář. a přeji požehnané Velikonoce

Lidi mají důležitější vlastnosti.

Ano. I žízeń po životě. Naštěstí

Otázka je, co je to být chudý Pavle. Zažil sem kdy sem přijel německý manager v autě za dva mega a byl v rodinném domu s velkou zahradou svého moravského známého. Viděl dům, zahradu, vinohrad, popil ve sklepě s presovnou a společenskou místností s krbem a když odjížděl, tak hostiteli řekl , že na takový majetek si on v Německu nikdy nevydělá

Davčo, předně ti děkuji za návštěvu a komentář. Två otázka je správná. Ale co je skutečně být chudý, kdy převracíš každou korunu znáš určitě sám. Davčo přeji celé rodině požehnané Velikonoce .

Ivane, předně ti děkuji za přečtení a komentář a jak jsem psal níže, vím, že hlavou zeď neprorazím, ale alespoň o tom mluvit. Ivane, i tobě a tvým blízkým přeji krásné Velikonoce

Ano Pavle. Jenže. Jsme jenom lidé a nikdo nejsme andělé. Doba i ,,měřítka hodnot" jsou stále v pohybu, a vše se sune ,,někam", často s pocitem bezmoci, kterou si nechceme připustit třeba i z důvodů sebezáchovných. Protože si to vše vůbec uvědomit je velice těžké, a snadnější je zavírat před vším oči, ba i vlastní myšlení. A navíc, ani ti z nejmocnějších, to nemohou řešit, ač ,,vědí". Zůstává jediná starost. Vše ,,nějak" udržet coby ,,status cuo". P.S.: narazil jsem např. na výraz ,,nukleární rodina" (myšlena skutečně tzv. tradič. rodina!)coby ,,podobenství" v časech nikoli jen u nás nedávno minulých Mám uložen jistý koncept, kde se i toto objevuje, ovšem stále jej odkládám. Tedy zatím Jinak pěkný zbytek svátků a se srdečným pozdravem Jirka J.

Jirko, vím to. Proto jsem záměrně napsal, že přemýšlím o sobě i o druhých. Jako lidé jsme prostě chybující a to včetně mě. Psal jsem to s úmyslelm, třeba právě v době Velikonoc, přinést připomenutí a taky proto, že je napsáno: Jedni druhých břemena nesme. Jirko, moc děkuji za přečtení a komentář a přeji krásné Velikonoce