Pavle- díky

Ivanko, já děkuji

Oni jsou dva druhy bezdomovců, jedni jsou jimi tak nějak programově, protože jim to tak vyhovuje a druzí, co se dostali nechtěně do potíží a to se opravdu může stát komukoliv.. A právě o tyto lidi by bylo potřeba se nejrychleji postarat tím, že jim nabídne společnost ubytování i možnost opětovného začlenění do pracovního procesu, aby nesklouzli do té "programové" kategorie.. Ono stačí, že se v chladu zahřívat alkoholem a propadnou se časem do alkoholizmu a nechuti něco měnit.. Jinak 

Přemku to je naprostý fakt, k tomu nelze cokoliv dodat

 Protože máš ! A to je moc!!!!

Tomáši děkuji za návštěvu a za komentář

Pavle

Ivanko moc děkuji za návštěvu a za komentář.

Každý má svůj příběh.

Klárko a svůj osud. A někdy bývá propletencem a jak už někdo psal níže i naivitou a svinstvem. Každopádně děkuji za návštěvu a přeji krásné dny

Asi budu bílá vrána, ale...  Žiji v zemi s daleko příznivějším podnebím pro bezdomovce. Před lety udělaly jedny místní noviny experiment. Vybraly třicet bezdomovců, opatřily jim ubytování, slušné ošacení, jídlo a práci. Po měsíci zůstal v programu jen jediný. Ostatní postupně odešli "pod most". Tak nevím.

Jiří proč bílá vrána. Vidíte, i když zbyl jen jediný stálo to za to. Jinak já jsem tak nějak k takovým průzkumům a testům skeptický z hlediska objektivity. Nicméně Vám děkuji za návštěvu a za komentář. A přejui at se daří a tenhle problém se nám vyhýbá.

Pavle, krátký, ale výstižný a krásný článek, moc Ti za něj díky 

Jitko, je to holt společenské téma, o kterém se moc nemluví. A přitom kolem sebe slýcháme ty nespravedlivé verdikty. Jitko děkuji ti za návštěvu a přeji krásné dny.

Krásné a pravdivé zamyšlení, Pavle. Jen bych přidala, že někteří se na tu ulici dostali (a pak už se jen vezli) i rozhodnutím druhých. Připočtěte lidi naivní, které někdo vysídlil z bytu či se nevlastní vinou či vlastní důvěřivostí dostali do dluhů a v prvních porevolučních letech i děti z "děcáků", které po uplynutí 18 let už nebyli automaticky zaměstnáni a ubytováni (na ubytovně s vidinou bytu) některým z podniků.

Každopádně veliká karma.

Přiznávám, že když vidím dřímajícího člověka bez domova, mám tendenci čichat, zda necítím aceton=nejde-li o diabetické koma (často nejedí a neléčený diabetes mají). Mé kamarádce tak zemřela babička (ač nikoliv bezdomovec) na ulici. Lidi jí překračovali v domnění, že je opilá (což nechápu, zaměnit pach acetonu za alkohol).

Dášo předně děkuji za návštěvu, ale i za komentář, který doplňuje to mé zvolené téma. Co se týče překračování lidí na ulici, je to bohužel jeden z dalších rysů dnešní doby. Bohužel. Každopádně Vám děkuji a přeji krásné dny, ale také, aby kolem nás byli lidé, kteří ví co je pomoc bližnímu.

Hezký článek. Někteří si takový život vybrali, na jiné prostě zbyl. Někteří se chovají jako lidé, jiní své lidství zatratili a prokleli. Je to jako v každé jiné skupině, jen v téhle je to mnohem víc vidět. 

Poznal jsem mnoho takových, i když jsem mezi ně tak úplně nepatřil.

I Vám pane Jindřichu děkuji za návštěvu a za komentář. A jak to píšete, mezi těmto lidmi je to obdobné, jako mezi ostatními. Přeji Vám hezké dny

Pavle, kdysi jsem s touto "skupinou" lidí pracovala. Pro mě měli svoje jména (dodnes si je pamatuji a občas je potkávám) a svoje osudy. Kolik zajímavých lidí mezi nimi bylo... krásný blog.

Magdo, moc děkuji za návštěvu a za krásný komentář, který je úžasným doplněním toho, co jsem napsal. Magdi děkuji a přeji krásné dny.